Svatý Grál a energie života

Svatý Grál a energie života

Výklad legendy o grálu a o králi Artušovi ve volném přepisu dle J.Staňka, je postaven na paradigmatu, že bytost člověka vnímá existující skutečnost smysly a rozumem pouze z jedné strany – líce, zatímco rub jako skrytá strana, je vnímána pouze duchem, tj. je tušena intuicí. Teprve pochopení stvoření jako Jednoty zjevného a skrytého, jako spojení tohoto a onoho světa, změní člověka, svět a obnoví ráj na zemi. Proto již tisíce let se vydávají rytíři grálu, tj. čistí lidští duchové, na cestu k osvícení, čili nalezení Jednoty. Hledají cestu k vysvobození lidstva z jeho jednostrannosti. Ve francouzštině jde o slovní hříčku, kdy svatý Grál je posvátnou číší i pravou krví; též v gnosticko-alchymistické interpretaci Grálu, je krev vyroněná Ježíšem Kristem během ukřižování magickou emanací, jež jako dávka homeopatického léku proniká Zemí.

Podobenství o stavu lidstva vyjádřené legendou o králi Artušovi: Lidstvo upadlo do stavu pod úroveň zvířat. Zvířata téhož druhu spolu bojují o potravu, násilničtí vládcové bojují nepřetržitě z loupeživých a prestižních pohnutek. Sotva jeden násilník pod heslem spravedlnosti porazí jiné a prohlásí se králem, místo přirozené spravedlnosti nastolí svoji svévoli, což vyvolá další boje. Za tohoto stavu věcí přichází pomoci lidem polobůh Merlin, vybavený nadpřirozenými schopnostmi; u Židů Mojžíš, u Indů Krišna, u Číňanů Lao-c´, atp. Slavený Merlin byl neposkvrněně počat jeptiškou, dcerou krále anglického; předpověděl budoucnost jasněji nežli kdo jiný. Tomu nejspravedlivějšímu dá neporazitelný meč Excalibur. Sotva Uther zvítězí a stane se králem, opět nerespektuje vyšší zákony, zmocní se ženy jiného a zplodí s ní Artuše. Merlin bere Artuše do výchovy mimo zkaženou společnost; blahodárnou je výchova v přírodě, v přirozenosti, podobně jako byla výchova Mojžíše, Lao-c´aj. Otec Uther žije ve stálých bitvách a spiknutích, je zabit a před smrtí zarazí meč Exkalibur do skály. Merlin magicky způsobí, že nikdo nečistý nemůže jej ze skály vytáhnout a stát se králem. Artuš dospěje, stane se spravedlivým králem, vyjme meč ze skály, zavede v zemi vládu přirozeného práva, ožení se. Nastává zlaté období. Ke spoluvládě přizve všechny urozené rytíře ke kulatému stolu; rytíři jsou duchové, kteří mají za úkol zákony stvoření rozluštit a přetlumočit je lidem ve smyslu záření grálu. Kruh jako symbol stvoření i lidského ducha, kulatý stůl jako symbol vlády duchovní elity a duchovních zákonů při správě lidské společnosti.

Zlatá doba netrvá dlouho. Královna se zamiluje do Lancelota, prvního rytíře. Artuš cítí, že jí nedal takovou kvalitu lásky, která by znemožnila vznik lásky k jinému, není schopen ji oplodnit. Lancelot činí pokání. Artuš není schopen řešit rozpor mezi pozemským a přirozeným božským právem a psychicky se hroutí. Nastává rozvrat. Podle Merlinova proroctví může krále, zemi a lidstvo uzdravit pouze záření svatého grálu. Zbývající rytíři se rozejdou jej hledat. Artuš umírá, bohové si berou zpět Excalibur. Až některý z rytířů najde grál, získá od bohů neporazitelný Excalibur a s jeho pomocí obnoví vládu přirozeného práva, tj. boží vůle. Přirozeným důsledkem vlády přirozeného práva je věčný mír. Podle proroctví se tak stane prostřednictvím rytířů Parsifala (nový král), Galaháda (Lancelotova syna) a Borse.

Skryté duchovní poselství zašifrované do legendy: 1/ Války a hladomory mají původ ve stavu duchovních a světských vládců, kteří místo přirozených zákonů stvoření, prosazují svou vůli neboli svévoli. 2/ Z vyšší dimenze, tj. z říše ducha, přímé vlády boží, jsou čas od času posíláni na zemi vyslanci, aby lidem pomohli, avšak masa lidí je tak tupá, že je nepozná a mocní světa je okamžitě perzekují. 3/ Lidé žijící ve zvrhlé společnosti jsou deformováni a nejsou schopni poznat zákony stvoření; dědičný hřích je poškození čaker obtiskem informačního pole rodičů a společnosti. 4/ Příčinou pádu ojedinělých spravedlivých je stav nedokonalé lásky mezi mužem a ženou, rovnost pohlaví není žita, rozvrat řádu rodiny předchází rozvratu společnosti. 5/ Světští vládcové nemají požehnání Bohů, odtud neustálý boj o udržení moci se stupňovaným násilím. 6/ Duchovní, tj. moudrý vládce na zemi musí přizvat ke spolurozhodování nejčistší duchy ke kulatému stolu. 7/ Mír a vláda práva se vrátí na zemi, až první lidský duch, čistý rytíř grálu, pozná zákony stvoření a tajemství grálu, pak bude vyšší mocí obdařen Excalibrem a s jeho pomocí nastolí na zemi království zákonů stvoření. 8/ Jeho vláda je uskutečňována prostřednictvím kruhu zasvěcených, tj. elit, vytvářených odzdola na principu věrnosti zákonům kruhu, tj.stvoření. 9/ Poznání zákonů stvoření je synonymem vidění grálu, které se projevuje obdařením nadpozemské moci, jejíž síla umožňuje obnovení Řádu stvoření mezi lidmi. 10/ Stabilita společnosti je odvislá od vztahů mezi mužem a ženou, od stability rodiny.

Skryté duchovní zákony obsažené v popisu Parsifalova objevení se na dvoře krále Artuše: 1/ Parsifal a každý velký duch je počat ve vibraci velké a čisté lásky dvou lidí; láska a duchovní vyspělost matky je vstupní branou velkých duchů do hmotnosti, tj. na tento svět. 2/ Nikdo nemůže změnit předurčení, osud, ani matka. 3/ Následkem výchovy v čisté přírodě tělo a duše vyrůstají harmonicky, rozumové poznatky dožene harmonický člověk hravě a rychle v dospělosti, kdy již nemohou deformovat přirozenost podvědomí. 4/ Čisté nezakomplexované podvědomí je bezpečně vybavené automatickými reflexy, pudem sebezáchovy. 5/ Uplatněním vlastní vůle se dítě odděluje od matky, matka je symbol Jednoty s tvořivými silami Tvůrce světa. Jakmile se dítě v dospělosti od Jednoty odpojí, nevědomý návrat zpět k pocitu splynutí s Podstatou již není možný, je možný jen vědomým úsilím, což je smyslem životní cesty člověka.

První Parsifalův příchod do hradu grálu. Když Parsifal získává výstroj červeného rytíře, hadí sílu, Artuš jej jmenuje rytířem, což značí uznání za samostatného ducha. Parsifala vykoupou a ošetří mu rány dvě panny, aniž on projeví sexuální vzrušení. Nevzrušivost na jakoukoli tvarovanou hmotu, na duchaprázdné sexbomby, je znakem žití duchovního zákona, že nejprve je nutné milovat duši a pak tělo, neboť duch vládne tělu a ne naopak. Podobné zkoušky obsahovaly staroegyptské stupně zasvěcení; kdo ve zkoušce neobstál, byl vyřazen. Takový neúspěšný adept mohl se stát jen chrámovým sluhou. Parsifal ve skryté zkoušce obstál. V životní cestě člověka není celibát cílem, síly osudu ho nezadržitelně vedou k dokonalé, i v tělesné rovině Jednotu obnovující lásce, jako každého, kdo obstál. Parsifal se postaví na ochranu panenské královny a zvítězí a ožení se s ní. Vyrovnání polarit muž-žena probíhá jen za okolností, které jsou v souladu s Řádem stvoření. Ani dokonalá láska není nejvyšším cílem člověka a nesmí jej zadržet, jinak padnul ve zkoušce cesty. Vydává se do neznáma, touží po matce-Jednotě. Ponořuje se sám do sebe, nevědomky vstupuje do astrální dimenze, na břeh řeky Hádes, do záhrobí, na onen svět. Prosí Boha o pomoc; bez Boha je v záhrobí kdokoliv zbloudilým.

Ve změněném stavu vědomí navštíví dům krále Rybáře. Krb je symbolem biologické E těla; všechny popisy jsou kryptogramy. Parsifal je účasten rituálního přinesení grálu, nerozumí ničemu, měl se zeptat, neboť Parsifal znamená všemu jdoucí na kloub, on se ale drží konvence. Svatý grál, což je vůle a láska Boha Podstaty světa ke všemu hmotnému stvoření, je pozorovatelná lidským duchem. Panoši uctivě z grálu přijímají chléb a další pokrmy, jde o materializaci z božské energie. Parsifal se probouzí a vrací z astrálního světa, nic nechápe, ale umíní si, že kdyby měl celý život bloudit, nemůže jinak, než hledat grál. Dostal meč Excalibur, nezná jeho moc, odloží jej a přijde o něj. Přichází tedy po prvé na zemi bez Excaliburu, bez nadpřirozené moci a neví o tom.

Duchovní principy skryté v prvním příchodu: Parsifal zprvu grál nehledá, hledá svou matku, podvědomě Jednotu se Stvořitelem, také s ženskou polovinou člověka. Nevědomý návrat k Jednotě už není možný; v dětství je Jednota nahrazována splynutím s rodiči a vnímána jako jistota. Nakrátko mu Jednotu v rovině těla vrátí láska a sňatek, ale trvalý stav sjednocení s Podstatou (buďte jako děti) obnoven není. K hledání vědomého spojení s Podstatou se člověk vydává na cestu životem nejlépe podle zásady kam jej nohy nesou, tj. nechá se vést předurčením, nic není náhoda. Parsifal přijímá karmu, Bohem uložený úděl (vezmi svůj kříž a následuj mne). Opravdové hledání každého zákonitě přivádí do krize na hranice bytí, na břeh řeky bez mostu, na jejíž druhou stranu živí nevkračují. Když je nouze nejvyšší, objeví se každému hledajícímu duchu král Rybář a dá mu šanci – odpoután od těla vstupuje lidský duch ke zření tajemství života, podstaty dějů symbolizovanou grálem. Při takovémto setkání má uplatnit svou přirozenost, touhu po poznání a ptát se, což je pohyblivost v duchu. V  touze po poznání nemá se lidský duch zastavit před jakoukoli konvencí, on může a má povinnost prozkoumat vše. Setkání s bytostmi obsluhujícími podstatu světa vybavuje každého hledajícího veškerou mocí (meč Excalibur), kterou ke splnění svého vlastního životního údělu potřebuje. Musí si však této zbraně vážit a hlídat ji jako oko v hlavě; víra v pomoc boží v případě boje za správnou věc je ona zbraň, zázračný Excalibur. Parsifal se probouzí ze snu a uvědomuje si, že udělal chybu, že se nepídil po podstatě věcí a je rozhodnut chybu napravit, necouvnout před jakýmikoliv problémy. Podle vyšších zákonů však chybující lidský duch musí určitou dobu čekat, než je mu dovoleno nápravu provést. Podle velikosti chyby se řídí délka nové příležitosti a množství překážek. Snaha člověka o přímočarou nápravu je neúčinná. To vyšší moc na základě předurčení dává šanci a naplňuje tím základní zákon duchovního růstu: napravený hříšník je větší nehřešícího.

Druhý příchod Parsifala do hradu grálu. Parsifal, nejrychlejší lidský duch procházející vědomě stvořením, nemůže dosáhnout grálu napoprvé. Vydává se na cestu, o jejímž cíli totiž nic neví; nikdo nemůže nalézt něco, oč neusiluje. Poprvé přišel proto, že přijmul své předurčení, svůj úkol daný přirozeností. První vstup mu ukáže možnost lidské bytosti. Chce-li někdo dosáhnout duchovní úrovně existující skutečnosti, musí její hodnoty nadřadit hodnotám úrovně hmotné. Proto se Parsifal musí vrátit, stanovit si nově za svůj nejvyšší cíl uzdravení strážce grálu Anfortase (Rybáře), neboli duchovní život a duchovní vedení lidstva. Uzdravení duchovního vedení lidstva (církve) znamená obnovení jejího spojení s Podstatou světa, což se projeví jako schopnost plně využívat kouzelnou moc grálu, jako za Mojžíše a Ježíše. Duchovní vedení lidstva pak dá pomazání takovým jednotlivcům moci světské, kteří jsou toho hodni jako následovníci spravedlivého krále Artuše. Jen takoví mohou nastolit na světě vládu spravedlnosti, božích zákonů, která zoptimalizuje vývoj všech lidských duchů do věčnosti. Tím skončí na zemi vláda svévolných násilníků, tito nebudou schopni odolat Excalibru, magické zbrani, skutečně vybavené mocí Podstaty světa.

Poustevník Parsifala poučuje o duchovních zákonech. Bůh člověka neopouští, i když o tom člověk neví. Musí otevřít své srdce Bohu, aby On sám mohl se v něm znova narodit. Chybami člověk zmoudří a je za ně nakonec i vděčný. Parsifal se znovu setkává s nemocným a starým Anfortasem (stav současného nemocného křesťanství): Kéž byste mě spasil. Váš přítel Fajferis (mohamedán) je mi neznámý (islám je strážcům grálu neznámý). Králi Anfortasi, proč tak trpíš, A proč tě grál nemůže vyléčit? (bez poznání příčiny nemůže boží milost vyléčit!), sotva domluví, stane se zázrak a Anfortas se uzdraví, omládne a zkrásní – řekne Parsifalovi: Váha lidské viny závisí na tom, v jaké vzdálenosti od Boha k ní dojde – mně byla svěřena péče o grál, ale mé srdce nedbalo blízkosti boží, staral jsem se o věci lidské místo nebeských (jako křesťanská hierarchie o majetek, o moc, o hodnosti), proto má vina byla těžší, až tvá oddanost grálu smyla mou vinu. Parsifal je po té zvolen králem Montsalvatu (hrad grálu). Dobrou zprávu sděluje poustevníkovi (mystické duchovenstvo) a jede přivítat manželku a dva syny, kteří přijíždějí za ním. Jeho přítel mohamedán grál nevidí, líbí se mu dívka (islámce pohání láska k ženám) a je ochoten kvůli ní nechat se pokřtít. Chrám byl postaven k úschově grálu; srovnej Karlštejn, kaple sv. Kříže, koruna svatováclavská umístěna na lebce sv. Václava. Chrám je archetypem duše, tedy místem přijímajícím záření grálu. Chrám jako by představoval celý svět v malém – popis chrámu: onyx, safír, 22 bran, srovnej s 22 písmeny hebrejské abecedy, 22 karet tarotu, 22 čísel numerologie, obraz beránka jako symbol Krista aj. Chrámem božím je celý vesmír, nižší úrovně jsou obdobou vyšších, oběť formou Kristovou je současně jediným vchodem ducha do vyšší úrovně. Grál není hmotné povahy, při pohledu na grál dochází ke zhmotňování myšlenek; pokřtěný mohamedán vidí grál (obnovení spojení s grálem obnoví pravou víru člověka); oživuje i Titurel, starý stavitel chrámu, původní stavitel víry v jediného Boha, symbol ochromeného, nábožensky polomrtvého židovství, které znovuobjevení grálu oživí. Lidstvo je živo, jen když je spojeno se silou, která ho stvořila.

Symbolika druhého příchodu Parsifala do hradu grálu: Žádný nemůže nalézt to, co nehledá. Touha po matce je vyjádřením touhy po Jednotě, té Parsifal podřídí vše a je mu proto odhalen konečný cíl člověka a lidstva. Protože není připraven, je zaskočen a nepoloží otázku o příčině dosavadního bloudění. Objeví cíl a zbývá mu nalézt prostředky k jeho dosažení. Po první návštěvě u Zdroje energie Stvořitele se tedy mění cíl pozemského putování člověka a společnosti. Stává se jím služba Stvořiteli skrze lásku, skrze touhu pomoci trpícím, skrze sebeobětování svého nižšího já. Parsifal tváří v tvář grálu nabízí Bohu sebe k převzetí utrpení Anfortasova, viz Ježíš na kříži a stává se zázrak: Bůh pod vlivem Parsifalovy lásky změní spravedlnost, nemoc Anfortasovu v milost, v uzdravení. Jedině skrze lásku se může lidský duch přiblížit k Bohu, jedině na lásku Bůh slyší, láska mění božskou spravedlnost v milost! To platí pro každého člověka a vždy; např. Je jí mnoho odpuštěno, protože mnoho milovala (Máří M.).

Čím je kdo duchovně výše, tím má jeho chyba pro něho větší důsledky; protože byl král, má chyba hlavy říše či církve automaticky následky i pro všechny členy – viz následky porážky světského krále a důsledky pro celý stát. Při druhém obřadu grálu není již neseno krvácející kopí, bylo zničeno, jako symbol principu násilí v usilování o funkci, úřad, vládu – je to Kainovo, Longinovo kopí – je symbolem vzpoury ctižádostivých nehodných proti předurčení, proti vůli boží, tj. proti přirozenosti. Lidští duchové ve své vzpouře proti Bohu uplatňují násilím svoji vůli v konfrontaci s předurčením, tak umělci nutí své umělecky nenadané děti k umění, sportovci ke sportu a zejména všichni k moci. Prosazují svou vůli mocí, korupcí, lobováním, vraždou. Jejich vírou je přesvědčení, že k výkonu funkce je aprobuje síla a že žádné boží požehnání nepotřebují. Rvačka nehodných o moc je zdrojem veškeré krize lidstva.

Svou vlastní silou si nemůže lidstvo pomoci. To poznali již židovští proroci, a proto začali očekávat mesiáše, který falešné vládce potře. Tím mesiášem bude Parsifal, vybavený nadpřirozenou mocí, Excalibrem. Při druhém příchodu nastolí pořádek silou, jíž bandy uctívačů moci nebudou moci odolat; viz druhý příchod Krista, též posledního proroka mohamedánů, Kalkiho u Hinduistů atd.

Obnovení Řádu božího na zemi nastane tehdy, až každý bude vykonávat ten úkol, pro který byl inkarnován. Ten bude předurčen vyzařováním jeho duše a možnostmi jeho těla. Rvačka o moc skončí, krvácející kopí bude spáleno. Kdo netouží po zdokonalení, očištění následků minulých chyb, nemůže se navázat na přímé vyzařování grálu, tj. oživující energii Stvořitele. Chrámem stvořitelovým je celý vesmír. Čím více symbolů zákonů stvoření je vetknuto do stavby chrámu, matematické formule, architektura krystalů apod., tím silněji působí jako tzv. vyzařování chrámů a katedrál. Čím více si člověk rozvine schopnost vnímat působení krystalů, sil přírody a duševních pochodů zvířat, tím více si uvědomí přítomnost a velikost Stvořitele. Tak se lidská duše nejprve otevírá Jeho vnímání, pak získává i schopnost přímého přejímání energie Jeho vyzařování skrze grál. Tato schopnost jej posunuje na vyšší vývojový stupeň, na úroveň člověka schopného komunikovat s přírodními silami, ovlivňovat je. V duchovní rovině se nazývají dětmi živého Boha.

Legenda obsahuje i předpověď velikého protříbení lidstva, náboženství a způsobu pojetí Boha vůbec. Autor legendy vyciťuje, že vládcové tohoto světa a bezduché prodejné davy nejsou schopny nastoupit cestu ze slepé uličky vývoje, v níž se nacházejí, bez střetnutí se silami, které jsou vykonavateli korektorských zásahů Stvořitele. Teprve kocovina z katastrofického stavu planety učiní rozhodující část lidstva schopnou vnímat východisko, které mu Parsifal nabídne. Jeho vybavení, Excalibur, mu umožní potřít zbytek zmatenců temnot, ateistů, rozumářů a nositelů materialistického vědeckého světového názoru, kteří současný stav lidstva zavinili. Je mnoho světových legend na podobné téma, a každý může si porovnat různé koncepce a taje v nich obsažené s tímto podáním.

Vývoj názorů na obsah pojmů v legendě o svatém grálu. 1. Svatý grál. Nejméně 4 tisíce let nacházíme v různých civilizacích zmínky o tajemství, kouzlu, které se vyznačuje uzdravujícím zářením, které sytí člověka tím, nač si vzpomene. Kdybychom pozorně vyslechli všechny legendy národů, s údivem bychom museli konstatovat, že pojem obdobný grálu, jeho strážcům, Parsifalovi a Artušovi, je možné v různých podobách nalézt v mytologii všech národů; v Česku jsou to blaničtí rytíři a Bruncvíkův meč. Tyto pojmy jsou archetypy, jsou součástí nevědomí člověka. Řád nevědomí nás spojuje s Podstatou světa, s Bohem. Kdybychom dali pozornost duchu místo tělu, byli bychom ve spojení s Adamem. Tomu dal podle talmudu anděl Raciel artefakt Sefer s veškerou moudrostí o vesmíru a o zvířatech. Ovládat tento fenomén naučil Bůh Henocha, Noema, Abraháma, Mojžíše i Šalamouna.

Pojem Parsifala a rytíře grálu. Rytíř byl svobodný člověk nepřipoutaný k půdě a nepovinný službou – analogicky není vazalem vládce hmotnosti. Byl synonymem služby vyšší než tělesným cílům. Měl účinné brnění, ochranu, tím obtížnější dosažitelnost. Při pohledu třetím okem je vidět ochrana, brnění každého člověka, jeho aura. Aura obyčejného člověka funguje tak, že astrální, myšlenkové a jemnohmotné ataky zastaví tehdy, nemá-li její nositel nenávist vůči vysílajícímu, živému i mrtvému člověku. Šíp nenávistného impulsu se zarazí o jeho auru a spadne. Je-li v člověku nenávist, šíp proniká aurou a zapichuje se do duše, do nevědomí. Ježíšova rada: milujte nepřátelé své, je cenným darem pro rovinu jemnohmotnou a duchovní. V rovině hmotné platí ovšem zákon nutné sebeobrany. Máte-li lásku k tomu, kdo vás nenávidí, nemůže vám poškodit duši a nevědomí. Asi 1% lidí u nás má auru, která pracuje jako zrcadlo, šíp se odrazí a vrátí k tomu, kdo jej vyslal. Jsou to obecně duchové, kteří zde vykonávají určité poslání. Mohou se považovat za řadové rytíře grálu.

Zcela jiná je ochrana Parsifala. On je správcem grálu, je neustále ve spojení s grálem, se Zdrojem, který jeho auru nabíjí nepředstavitelnou energií – střela nenávistné myšlenky či činu se nejen odrazí, ale zmaterializuje a vrátí k původci, automaticky, aniž se Parsifal o cokoliv stará. Útočník sám se trestá. Přicházející nepotřebuje ochranu a pomoc od nikoho. Je to příchod vládce s magickou mocí. Co budou Parsifalovi přát, to se jim samotným okamžitě stane. Bez vysvětlování. Proto kdo chce slyšet, slyš.

Dávej si, člověče, pozor, abys neodsuzoval pod vlivem předsudků věci, kterým nerozumíš! Nebude to jako v době Ježíšově, aby bylo možné zvolat: ukřižuj beztrestně. Druhým znakem skutečného Parsifala je jeho tvořivá schopnost, např. dotykem vyléčí jakoukoli nemoc a ihned. Pravý Parsifal se za Parsifala neprohlásí, bude zcela nenápadný, bude vystupovat věcně, rozhodně, klidně, bez zájmu o funkce, slávu, kariéru. Kdo jej takového pozná a dostane se k němu, není náhod, a požádá o uzdravení, bude beze slova uzdraven s povinností mlčet. Na absolutní mlčenlivost bude uzdravení vázáno. Jinak by davy.., proto žádné oslavné knihy, žádné ašramy, žádné organizace. Šíření ozdravování lidstva bude probíhat, aniž bude jasné, odkud vychází. Jen stále přibývající vědoucí budou vědět.

Při prvním vstupu nepoložil Parsifal otázku, proč mu grál nemůže pomoci. Proč jen položení otázky má uzdravit Anfortase, celý hrad grálu? V tom je počátek tajemství. Správně postavená otázka v záři grálu ihned vyvolá pravou odpověď. Jde o tu odpověď. Navíc je k odpovědi ihned k dispozici energie, která správné řešení provede. Klíč k řešení, tedy vůle k položení otázky, je vždy u toho, kdo se v záři Zdroje objeví. Pouze člověk, jehož mysl je místo na pocity vlastní rozkoše zaměřena na služby druhým, je schopen v záři zdroje položit otázku. A to byl Parsifal až po druhé.

Kvalita odpovědi je odvislá od kvality otázky. Anfortas je zraněn na pohlaví. Přišel k němu tak, že podlehl sex-appealu krásné vévodkyně Orgeluzy, která se mstí všem mužům za smrt svého milého, posílá své milence do boje s kouzelníkem. Sama z lásky nic nemá, je vyhořelá. Když si Anfortas uvědomí souvislosti, vysloví v hoři otázku, zda ženy mají vůbec duši? A v celém království grálu, tj. u lidských duchů ve hmotnosti, začne všeobecné podceňování žen – viz Eva v ráji. Nikoliv to, že Anfortas nehledal u ženy nejprve duši a pak tělo a tak podlehl nástraze, ale ženy obecně mají být vinny! Proto jej grál nemůže uzdravit. Jeho smýšlení je v rozporu s Řádem. Z podcenění ženství pramení nemoc všech současných světových náboženství. Nedostávají energii ze Zdroje, protože všechna staví ženu a lásku do podřadné role. Ne splynutí dvou hadích sil, muže a ženy v lásce, které, jak říká i Ježíš, se spojí v jedno, v Jednotu, ale ukájení pudu mužů a žen podle pozemských pravidel, je podstatou pozemských manželství. Proč rovnost žen? Protože jen duše-Maria může zplodit syna božského. K dosažení Jednoty je třeba spojení jak síly jang, tak jin. Bez rovnovážného spojení obou nelze cíle, tedy Jednoty, dosáhnout.

Pád vztahu muže a ženy je příčinou toho, že hadí síla člověka, napájená v noci za spánku z grálu, nemůže uzdravit duchovní a společenské poměry lidstva. Znovunalezení kvality pravé duchovní lásky mezi mužem a ženou ozdraví lidstvo. Nejprve musí být tento klíč objeven a zařazen v duchovním vedení lidstva, v opraveném náboženství nového věku. Pak se uzdraví světová náboženství a lidstvo samo. Následně zmizí i krvácející Kainovo kopí. Protože i ona rvačka o moc je důsledkem nenaplněné základní touhy člověka po splynutí s Jednotou v rovině hmotnosti. V důsledku nenaplněné touhy nevědomí člověka začali muži hledat náhradní ukojení – a nalezli jej v pocitu moci! Neukojené muže zachvátil chtíč po moci, která jim nenáleží. A tak pod úrovní zvířat začali spolu bojovat. Odmítají uvěřit, že vše stejně náleží Bohu, že On vše dává člověku jen do správy. A správa čehokoliv je velká odpovědnost. V přirozeném božím toku věcí je zařízeno, že ten, kdo dostává správu, dostává od Boha i schopnosti. Kdo se správy uchopí násilím, nastoluje svévolný rozvrat společnosti tak, že právo společnosti se dostává do rozporu s přirozenou spravedlností.

Žitím skutečné lásky muž-žena se rvačka o moc stane zbytečnou, směšnou. Člověku se otevře cesta k poznání, že jediným štěstím a naplněním lidského ducha v těle je kontakt se září grálu, s Bohem. Aby tento kontakt byl hromadně nastolen, musí být nasyceny potřeby těla potravou, domovem, oděvem, láskou v rovinách těla i duše. Teprve obnovením Řádu stvoření v duchovním vedení lidstva, tj. v náboženské hlavě lidstva, poznáním klíčové role lásky muže a ženy v přístupu k energii Zdroje, vytvoří se předpoklad trvalé a spravedlivé vlády na zemi; Platonem předpověděné jako vláda moudrých.

Uzdravení zvrhlého ženství v legendě. Krásnou Orgeluzu k zvrhlosti přivedl její žal nad smrtí milého, kterého zabil odvržený super silný nápadník. Od té doby znenáviděla v podvědomí všechny muže. Ovládl ji zlý kouzelník, který zneužil pohlavní sílu k magii. Žena, která není ukojena v lásce, se může stát zdrojem zla – místo uvedení svého a mužova podvědomí do harmonie, do Jednoty, používá své přitažlivosti pro muže k provádění pomst, získávání majetku, k ovládání mužů, k intrikám. Přichází ji osvobodit čistý rytíř Gawain, který překoná mnohé magické překážky. Pak je Orgeluza osvobozena, zbavena komplexu podvědomí, uražené ženskosti, stává se z ní pokorná a šťastná žena, provdá se za Gawaina a spolu s ní celá země ožívá jako příroda na jaře; uvolňuje se tvořivá síla Stvořitelova.

Svatý grál a současnost. Duchovní rozměr člověka a civilizace je ovlivněn dvěma základními aspekty: jednak dochází k nevídané globalizaci všech náboženských soustav, ty pronikají do celého světa, vzájemné soupeření nastoluje nové otázky, způsobuje vzájemné ovlivňování, navozuje vývoj a za druhé je to nebývalý odpad masy lidí od duchovního pojetí života. Duchaprázdnost mocenské elity orientuje lidi na konzumní způsob života, k chování po nás potopa, posiluje rozkladné tendence ve společnosti, spotřeba požitků roste, ale množství šťastných lidí klesá. Roste počet lidí tušících násilný konec tohoto trendu a to z vyšší moci.

Je jen jediné možné řešení: úsilí o poznání všech duchovních dimenzí člověka a stvoření na vyšší úrovni, než dosud. Vyšší úroveň poznání automaticky přináší vyšší přívod duchovní energie tomu, kdo se tím směrem vydá. Ta jej ochrání od rozkladu osobnosti, dezintegrace smyslu jeho bytí, která se počíná v současnosti projevovat. Podobně tomu je i se státním útvarem. Vyšší pravdě nemohou nižší pravdy nikdy konkurovat, proto i malá světla dosavadních nauk vyhasnou.

Aby člověk obnovil ráj na zemi, což znamená dát do souladu svůj život v těle s boží vůlí, musí mít snahu po svém sebezdokonalení a na jeho základě touhu zesouladit se s tokem božské tvůrčí energie Zdroje. Toto vědění umožní i poznání neviditelného rubu existující skutečnosti a umožní vybudování onoho bájného království, či ráje na zemi. Danou úroveň je možné nazírat i ovlivňovat pouze v její vibrační úrovni. Ježíš o tom říká: Jen ten, kdo z Boha je, slyší můj hlas. Tím je dána odpověď na otázku, jak se vydat na cestu za grálem: Rozvojem bytosti člověka ve všech jeho úrovních, do nichž byl stvořen.

Vznik svinuté hadí síly – stvoření člověka. Okamžikem proniknutí spermie vajíčkem doplní se druhá polovina chromozomů a z úplné chromozomové výbavy vajíčka vytvoří se ona zázračná anténa, která je schopna přijmout vyzařování ze Zdroje. Toto vyzařování, jež je motorem všeho biologického života ve stvoření, oživí do té doby stacionárně vegetující buňku. Oplození je vždy přímý dotyk informace a energie z jiné dimenze, nazývané též jako Duch svatý. Řečeno slovy bible, Bůh vdechne do hmoty informaci a energii jinou než hmotnou, schopnou vystavět lidské tělo. Toto vdechnutí života se při mystickém vhledu projeví jako probuzení červeného víru v mateřské buňce, který připomíná svinutého červeného hada, onu pověstnou dle východní mystiky hadí sílu, též zvanou dolní tvůrčí princip v člověku (ženský).

Hadí síla je zdrojem vitality lidského těla a lidský duch ji může z místa jejího klidového uložení zvedat, aby ji využil v nad živočišných rovinách bytí člověka. Asijští mystikové poselství o jejích možnostech zafixovali do učení o čakrách. Zákony každé čakry ukryli do symboliky jednotlivých čaker. Pochopení významu symbolů urychluje hledajícímu rozvoj jeho duchovního poznání, jeho omezení a možnosti. Malíni Vadžaja Tanta, 2 tisíce let př. n. l., zobrazuje postavení člověka a světa takto: velký kruh symbolizuje vesmírné vědomí, velkého ducha – v něm zakreslený trojúhelník symbolizuje zákony trojnosti – v něm čtverec hmotné tělo člověka a v něm malý kruh jako lidský duch uvězněný ve hmotě.

 

První čakra je místem uložení přijímače vitality ze Zdroje, tzv. hadí síly. Symbolika krychle obemknuté kruhem napovídá, že tělo u duchovního člověka má být pod vlivem a v moci ducha, ne naopak. Kruh obklopují 4 okvětní lístky, které znamenají zakotvení vitality člověka v závislosti na 4 světových stranách, neboli, kde se kdo zrodí, tam se i hodí. Neboli vitalitu poškozuje změna místa života. Velikost hadí síly je omezena genofondem.

Bezeztrátový průchod hadí síly druhou čakrou. Symbol: z tmavého kruhu září jen malý stříbrný srpek. Pouze malá část činnosti našeho ducha je viditelná neboli vědomá. Protože hlavní vztah čakry je k pohlavnosti, k sexualitě, je dáno najevo, že sexuální děje, jejichž podstatou je roztočení druhé čakry milenců, umožňují propojení nevědomých oblastí duše muže a ženy. Z této možnosti vychází všechna světová náboženská varování před lehkomyslným sexuálním spojením duchovně různě vyspělých lidí! Sexuálním spojením nerovných podle zákona entropie, dochází ke zhrubnutí nevědomí duchovně vyspělého, k poškození jeho duše. Boží přikázání k regulaci sexuality je tedy radou, jak se vyhnout jistému duchovnímu úpadku.

Mužství a ženství je přímý dar Boha. Je darem možnosti tvoření mužskou či ženskou vibrací. Jakékoliv nedocenění daru pohlavnosti, pocit obtěžování pohlavím, cyklem, znamená únik energie při sexu. Pohlavnost je učebnicí k vyjadřování lásky k jinorodému tělu, nesplňuje ji homosexualita. Duše se vciťuje do jinak vnímající duše, učí se vážit si hodnot, které nemá. Sexualitou nesmí být poškozen třetí. Ze sexuality nemůže být vyloučen Stvořitel – použití antikoncepce ano, ale za okolnosti, že uživatel je ochoten akceptovat její selhání. Selhání antikoncepce lze považovat za přímou vůli Stvořitele. Připuštění potratu, byť jen v myšlenkách, je přímou negací vůle Stvořitele v rovině sexuality.

Sexualita je dávání bez podmínek. Muž dává ženě, žena muži vše, co si myslí, že mu dělá radost, že druhý chce, co jej doplňuje. Čím více dává, tím více časem dostane. Dnešní sexualita neskonale upadla do povrchnosti a hmotařství. Ideálem konzumní společnosti se stávají egocentrický muž a žena, nacházejí smysl světa ve svém prospěchu, jdou jen za svým prospěchem. Pohlaví spolu žijí, ale nerozumí si, nekomunikuje duše s duší. Kdo zná lásku a sexualitu alespoň trochu, tak o ní především nemluví, ví, jak je pravá láska křehká, zaplašitelná i slovy. Přes sexualitu k nám přicházejí duše z astrálu. Jaká sexualita, takový stát a civilizace. Vzestup kvality lásky přinese vzestup duchovní úrovně národa. Duchovními silami je veden boj o kvalitu lásky a tím o přežití lidstva.

Některé příznaky úpadku kvality sexuality: Oddělené spaní dnes, před sto lety spali spolu manželé v jedné posteli pod jednou přikrývkou. Pak přišel pokrok: manželská dvojpostel, oddělené ložnice a jednou možná i oddělený byt. Spí-li manželé spolu, tělové magnetizmy se vyrovnávají, manželé se i vzájemně léčí jako léčitelé. Vibrace obou duší se ve spánku sbližují, rozumějí si pak beze slov. Bezeslovní dorozumívání je to nejdokonalejší, vždyť je v nebi. Sexuální náboj je natolik vyrovnán, že není ohrožována věrnost žádného z nich. Ostatní lidé jsou pro ně nepřitažliví. Impotent a citově vyhořelá žena ztrácejí zájem o své potomky, role dědečka a babičky je děsí, připomíná stárnutí a smrt. Importovaný americký způsob starání se o děti, feminismus, harašení, super hygiena, právně vlastnické pojetí manželství…

Podmínky průchodu hadí síly 3. čakrou solárního plexu. Lidský duch musí uvést své chování do souladu se silami matky země, s přírodními silami, s konáním bytostí přírody. Nesplnění této podmínky se projeví atakem těchto sil, v současnosti hlavně skrze stravu. Člověk s čistou vibrací duše, čistou aurou, neumožní přírodním silám negativní výboj. Čili svatý člověk nemůže být otráven. Deset okvětních lístků znamená deset pravidel pro bezchybný průchod hadí síly vzhůru: pět se vztahuje k přírodním silám, pět reguluje vztahy mezi lidmi podle zásady: co nechceš, aby jiní dělali tobě, nečiň ty jim. Empatie či vcítění je hlavní vibrací solární čakry. Empatie umožňuje: respektování rovnováhy všech typů záření, rovnováhy klimatu a rovnováhy rostlinného a zvířecího světa. Dále respektování zásad desatera. Nejčastějším viditelným následkem těchto vad je nadměrná nebo nedostatečná vůle se prosadit, neschopnost vcítění se, pak alkoholismus, drogy, závislosti. Vitalita uniká z 3. čakry, když člověk změní záření jej obklopující, pobyt mimo místo zrození, bakteriální rovnováhu, rostliny a živočichy, jimiž je obklopen a nedodržuje zásady desatera.

Srdeční 4. čakra a hadí síla. Je zelená, ale vyzařuje zlatě, je-li spojena s kosmickým principem Krista. Dva trojúhelníky v kruhu (hexagram) jsou symbolem potkávání se dvou božích tvořivých sil: dolní-země a horní-nebe. Neboli vitalita, která je pohonnou jednotkou živočišného života a duchovní síla, která je zdrojem přívodu informací a energie z duchovní dimenze. Srdeční čakra je zvaná též čakrou lásky, spojuje se v ní zdola láska tělesná, erotická, s láskou duchovní, agapé. Pokud obě tyto síly harmonizují, je umožněn průchod hadí síly do vyšších duchovních úrovní, jejich center, tj. čaker. Za lhostejností se skrývá nefunkční 4. čakra. Zablokování způsobila absence aktivity ducha, jehož energetickým zdrojem je víra. Kdo ztratí víru, ztratí lásku a pozitivitu ke světu, stane se egocentristou. Nerovnováha obou tvůrčích sil s převahou vitality se projeví jako hysterie a fanatismus. Při převaze agapé se projeví školometstvím, scholastikou, dogmatismem. Při absenci obou typů energií dochází k melancholii, depresi, ztrátě smyslu života, netvořivosti, nekonstruktivnosti, filosofii živočišnosti, ateismu, sucharství, necitovosti, pocitu vyhoření. K takovému stavu dochází trvalým porušováním pravidel, vlastně zákonů stvoření, Řádu stvoření.

Krční čakra a hadí síla. Překlad názvu 5. čakry je očista. Pátá čakra je čakrou umění všeho typu. Do éteru vstupuje člověk typicky např. čtením, které otevírá svět představ, snů, idejí. Aby ve světě idejí neutonul, musí být očištěn od ulpívání na čemkoliv. A naopak, jeho duch může tvořit ze snové látky éteru a pak svou prací ji zhmotní. Všichni slavní tvůrcové tvořili na základě rozkmitání 5. čakry. Přechodná vláda demokracie nemá jiné poslání, než uvolnit svobodu tvorby, kterou zkostnatělé, Boha zradivší ustrnulé náboženské systémy neumožňovaly. Po té, co bude v lidstvu poražena fascinace penězi a tělesnými rozkošemi, ulpívání, vstoupí lidstvo do éry ducha, éry nepředstavitelně kladné tvorby.

4 krát 4 typy ulpívání zabraňují lidskému duchu uvolnění z kazajky hmoty: Země: majetek hmotný, finanční, tělový, vděčnost (zavázanost druhým) a vzdělání. Voda: majetek pohodlí svalové, citové, myšlenkové a seberealizační v celku společnosti. Oheň: majetek citový zásluhy finanční, milenecké, společenské, z hlediska věčnosti. Vzduch: majetek vědomostníznalosti vědecké, milenecké, mezilidských vztahů, věčnosti (teologické). Kdo se neoprostí od těchto majetnických závislostí, tomu zde hadí síla uniká. Nedostatek energie v páté čakře je tvůrčí nesamostatnost, neschopnost vlastního názoru a neschopnost vlastní názor vyslovit (davový člověk). Poruchy v proudění energie v páté čakře bývají vyvolány nefunkční šestou nebo čtvrtou čakrou a projeví se jako potrhlý perfekcionismus, diletantský boj s nedokonalostí tohoto světa, citátismus, krasořečnění, scholastika, potrhlé vynálezy.

Šestá čakra – šestá úroveň člověka. Vitální, hadí síla člověka prostupuje odspodu vzhůru úrovněmi duševních těl člověka. Její výsledná síla závisí na tom, kolik své energie ztrácí cestou v dolních čakrách a duševních obalech. Ve druhé čakře nesprávnou sexualitou, ve třetí bojem s přírodními silami, ve čtvrté srdeční nenávistnými city, v páté závadnou tvorbou a připoutaností. Většině konzumních lidí nevystoupí ani do 4. čakry, do srdce. Srdeční lidé jsou vesměs lidé, kteří přijali do svého srdce princip Ježíše. Jen ojediněle mohou lidé využít působení hadí síly v čakře tvořivosti. Do páté úrovně dostupuje v současnosti jen zlomek % všech lidí. Jako lidé jsme posud přízemní tvorečkové, kteří se sotva vyklubali z roviny zvířecí. Globalizace umožnila, aby všichni lidé se seznámili s jednotlivými vhledy zakladatelů světových civilizací, náboženství a dávali si je do souvislostí.

Šestá úroveň je úrovní poznání nejen našeho vesmíru, ale všech dimenzí existujícího stvoření. Podle současné teorie fyziky, teorie superstrun, jich existuje 10, smysly a rozumem identifikujeme zatím 4. V současnosti lidé jsou tak zatíženi hmotností, tj. spoutáni živočišností, že by nebyli schopni vývoje bez možnosti využití změněného stavu vědomí. Zatím jsou vědeckými metodami rozpoznány 3 stupně ZSV: v alfa frekvenci je člověk při vědomí, které neznásilňuje svými myšlenkami, je to stav pohody, uvolnění, spontánnosti. V teta rovině se vědomí (duch člověka) ocitá ve snové rovině, astrální dimenzi, kde uvolňuje podvědomé napětí. V delta vibrační hladině je duše odpoutána daleko od těla, může putovat všemi světy a dimenzemi a patřit na grál. Ale nic si nepamatuje, protože mozek nemá dost hadí síly k vybavení si zažitého. Génii se stali ti, kteří z oněch dimenzí přinesli alespoň zlomeček, třeba vzorec. Změněný stav vědomí je zdrojem vývoje lidstva, toho, které lidstvo nazývá pokrok a osvícení. Beta frekvence je normální stav. Vývoj je zdravý jen tehdy, směřuje-li v kolejích zákonů 6. úrovně. A tomu tak dnes není. V šesté rovině již není nadřízenost a podřízenost, nýbrž nepřetržitý svobodný pohyb duchovních bytostí k Bohu.

V této úrovni se může bez následků pohybovat jen ten, kdo ovládl dolní tvořivou sílu a používá ji k duchovnímu vzestupu ve 3 aspektech: pokoře vůči Bohu, k oběti a k neustálému zdokonalování. Zvednout hadí sílu do této úrovně znamená možnost navázání vlastní hadí síly na Zdroj energie hmotného stvoření, tj. možnost vidět svatý grál.

Sedmá čakra – završení vývoje člověka. Sedmá čakra se dotýká člověka na nejvyšším bodě hlavy. Je zobrazovaná jako zářivý zlatý kotouč s tisíci bílými lístky; při jejím oživení vstupuje do víceúrovňové soustavy člověka zlatý proud z Podstaty světa, který prosvěcuje všechny úrovně nižší. Dává jim zlaté vyzařování, posvěcení. Zlatý odstín se objevuje také v tělesné auře, jak je zobrazován kolem hlavy svatých, křesťanství jev zve přijetí Ducha svatého. Člověk, který z tohoto zlatého kotouče přijímá alespoň paprsek, je rozeznatelný od ostatních, je vnímán jako klid vyzařující, důstojný, charismatický. Tisíc bílých lístků znamená, že člověk si je alespoň vědom tisíce aspektů, jimiž může lidská bytost vnímat a oslavovat Boha. Uvědomit si tyto aspekty je předpokladem rozsvícení se zlatého světla v člověku. Je to totéž zlaté světlo, které vidí lidi v klinické smrti. Je známo, jak tento prožitek mění celou povahu člověka a jeho další životní směřování.

Aktivní sedmá čakra je anténou, přivádějící nadčasovou moudrost do nižších úrovní bytí člověka. Pootevřenou sedmou čakru, která umožňuje vyciťování božské přítomnosti ve stvoření, má velmi málo lidí, asi do 1%, ještě činnou, tj. poháněnou vírou, do 30 % lidí. Teprve při přibližování se smrti, na smrtelné posteli, v důsledku přiblížení se aspektu věčnosti, dochází k přehodnocení vlastního života. Tehdy se zhodnocuje víra v Boha, tehdy se na dně zoufalství a opuštěnosti, jako Ježíš na kříži, dostává asi čtvrtině lidí milosti ze Světla – Bůh se přihlašuje k nim, jako oni se za života přihlašovali k Němu. Zlaté světlo rozptýlí zoufalství a opuštěnost, což se projeví na tváři zemřelého, např. u Gándího při atentátu na něj. Seslání Ducha svatého apoštolům není nic jiného, než oživení sedmé čakry, tj. Bůh se přihlašuje k nim. Znaky aktivní, tj. živé 7. čakry u lidí: 1/ Člověk vidí v dějích osobního i společenského života funkci univerzálních zákonů stvoření. 2/ Vidí různé aspekty těchto zákonů v jednotlivých náboženstvích a filozofiích. 3/ Cítí vedení sebe i jiných lidí Prozřetelností. 4/ Vidí existující realitu kolem sebe jako různé frekvence vibrací, jejichž původcem je Stvořitel. 5/ Cítí existenci jiných světů a bytostí v nich. 6/ Člověka prostupuje klid a blaženost, které jen na krátkou dobu přerušuje tělesné či duševní trápení. 7/ Člověk pociťuje lásku a jednotu s druhými lidmi, zvířaty, přírodou, vesmírem.

Grál a člověk současné civilizace. Mohlo by se zdát, koho dnes zajímá jakési mysterium v technické civilizaci, jejíž členové akceptovali ztotožnění s tělem a svou konečnost a smrtelnost. Většinu současníků přece zajímá jen jediné: absolvovat v průběhu života maximum příjemného a eliminovat nepříjemné a to za jakoukoliv cenu, dali přednost jistotě zatracení, tj. rozptýlení vědomého já, před nejistotou hledání jakékoliv věčnosti. Jenže od doby pobytu lidských duchů ve hmotě je zjištěným poznáním, a to mimorozumovým, že svět, v němž se pohybujeme, má svůj transcendentní, tj. rozum přesahující rozměr. A navíc vždy platilo, že zákony tohoto transcendentního rozměru jsou nadřazeny zákonům ve hmotě. A protože Původce tohoto světa při jeho tvorbě dal lidským duchům v těle cíl projít skrze hmotnou dimenzi do věčnosti, pak tato vůle musí být naplněna.

Jestliže se pohyb rozhodující masy lidí od této vůle odkloní, je v transcendentní dimenzi připraven zásah, který rozum člověka nemůže vidět a předvídat. Existuje jistota z věčnosti, že každá odkloněná civilizace dostane výprask, který ji vrátí na správnou cestu. Tento výprask je organizován tak, že jej schytají za života i po smrti ti, kteří odchýlení způsobili nebo mu nečelí! Zajisté jsou chráněni ti, kteří usilují o narovnání civilizačního vývoje. Proto se nejpřednější duchové Artušova stolu vydávají na cestu. Cestu ke Zdroji hledají duchovní elity všech národů za všech dob. Většinou v utajení, protože vládcové tohoto světa, ovládaní duchem hmotnosti, jakékoliv zjevné úsilí o jimi nekontrolované získání energie a tím moci, okamžitě potírají. Dříve svatou inkvizicí, nyní třeba štvanicí a posměchem v mediích. Hledačům se naštěstí vždy dostává neviditelné pomoci. Proč zrovna nalezení grálu může lidstvu pomoci? Protože jde o Zdroj energie stvoření, který v sobě nese to, co dnes lidé i národy naléhavě potřebují: energii k biologickému životu a informací o jejím správném použití.

Vitalita člověka a stabilita duše je dnes podlamována. Příčinou je odtrhávání se od přírody a od přirozenosti, tj. od Řádu stvoření, nedokonale zachyceném současnými náboženstvími. Až stupeň oslabení dosáhne určitého stupně, zasáhne třeba náhodný virus a vymýtí těla z tváře země. Nebude žádné ochrany, protože tento virus je zde odedávna jako časovaná bomba všeobecně rozšířen a čeká jen na pokles vitality mas pod určitou úroveň. Pak proběhne náhodná mutace. Neexistuje žádný účinný prostředek ani lék na zvýšení vitality. Jen dostatečný přívod energie z grálu ve spánku je jejím zdrojem. Porušování rovnováhy je problémem současného civilizačního vývoje. Jedině kontakt s grálem otevře nadrozumovou intuici, která umožní civilizaci vyhnout se střetům s přírodními silami.

Vždy, když lidstvo dospělo do fáze, kdy mu bylo potřeba z vyšší dimenze pomoci, byl na zemi duchovními bytostmi kontaktován člověk, kterému byla svěřena částečná schopnost napojení na Zdroj. Tato schopnost byla fixována na určitý rituál a předmět, na misku, pohár, krystal, obraz, křišťálovou lebku apod. Předmět a rituál byly jen takovou mnemotechnickou pomůckou pro uvedení do jiného stavu vědomí, ve kterém se jmenovaný napojoval na Zdroj. Nevědomci si mysleli, že zdrojem je nějaký hmotný předmět, odtud hon za těmito předměty. Jakmile se tyto předměty dostaly do rukou nepovolaných, schopnosti se ztratily, Mojžíšova miska se už nenaplnila manou, Eliášova miska se přestala plnit moukou, Ježíšův kalich se přestal nasycovat Duchem svatým. Je tedy moudré nechat honit se pošetilce za zaručeně pravými grály, protože nepovolaným k ničemu nebudou. Každý člověk se musí sám vydat cestou rozvoje ducha a duchovních hodnot v sobě a to samočinně přinese energii ze Zdroje, proto bylo řečeno: Usilujte nejprve o království boží a ostatní vám bude přidáno!

V dusné atmosféře Česka se zdá být bezvýchodným úsilí o rozvoj vlastní duchovnosti, ale pravý opak je pravdou. Tam, kde je tlak jen na hmotu zaměřených lidí nejvyšší, je i pomoc největší. Tento tlak nyní nese duchovní jádro českého národa. Divize ateistických aktivistů útočí prostřednictvím školství, sdělovacích prostředků, státní správy a vědeckých institucí na víru duchovního jádra. Proto blaničtí rytíři, tj. rytíři grálu, přicházejí na pomoc, aby vyvedli z krize a propasti rozkladu ty, kteří budou chtít. Jak je dnes Česko vrcholem ateismu, tak, až čas oponou trhne, bude v období světové proměny středem duchovnosti. Český král a římský císař Karel IV. nebudoval zbytečně Prahu jako hlavní město Evropy.

 

 

X X X X X X X X X

 

Duch je síla a tajemství. Protože jsme touto silou stvořeni,

přitahujeme ji víc a více do sebe a činíme z ní součást své bytosti.

Tím se nám dostává stále více a více vědomostí.