Epilog: Starý věk končí a Nové Zlaté časy vycházejí na obzor nového věku.

Epilog: Starý věk končí a Nové Zlaté časy vycházejí na obzor nového věku.

Paracelsus: Čas věci táhne a ty musíš následovat, musíš mířit tam, kam tě čas vede. Nemá smysl stanovit věci jako pro věčnost. Věci se vynořují z času a nikdo je nemůže nad čas povznést; času je podřízen každý. Zákony lidské musí odpovídat požadavkům své doby, jedny musí být rušeny a nové ustanoveny.

Idea Vodnářského věku

 

Abychom se přiblížili Světlu a Pravdě, aby světlo poznání a lásky zavládlo na Zemi a stalo se pramenem božského míru, zamysleme se nad událostmi, které se udály v průběhu lidské historie. Přibližně 150 let před narozením Krista skončil vliv Berana a Země vstoupila do znamení Ryb. Rozhraní dvou etap bývá vždy provázeno nevšedními událostmi, které burcují nitro každého člověka tak silně, že jej otevírají všem vlivům doby, ať již pozitivním či negativním. Prameny východních nauk uvádějí, že největší časové období kalpa, zvané Brahmův den, se dělí na 14 manvatar; každá manvatara se dělí na 71 mahajug a mahajuga se dělí na 4 jugy: Satja-juga neboli zlatý věk, Treta-juga, v níž spravedlnost klesá o ¼, Dvapara-juga, kdy spravedlnost klesá na polovinu a Kali-juga, v niž spravedlnost existuje pouze z ¼ a je charakterizována převahou slabosti, zlomyslnosti, chorob a všeobecného úpadku dobra.

Kultura 5. arijské epochy se dělí na 7 vývojových etap: 1) Staro-indická ve znamení Raka s protipólem v Kozorohu, 2) Staro-perská ve znamení Blíženců a Střelce, 3) Egyptsko-chaldejská kultura ve znamení Býka a doplňujícícho znamení Štíra, 4) Řecko-latinsko-románská ve znamení Berana a Vah a současná již končící 5) Anglo-germánská ve znamení Ryb a Panny. Nyní nastupuje vývojova etapa 6) Slovanská ve znamení Vodnáře s doplňujícím znamením Lva; tato etapa má charakter vše bratrské kultury. Věk Vodnáře pozvedá lidské vědomí o stupeň výše, z roviny duality vědomí na úroveň jednoty vědomí, na úroveň vědomí Krista. Po té nastoupí závěrečná 7) Slovansko-všeotcovská kultura ve znamení Kozoroha a Raka.

Každá etapa navazuje na následující a jejím cílem je povznést člověka k vyššímu duchovnímu poznání. Těchto 7 etap velké árijské epochy dává možnost, aby člověk dosáhl ve svém vývoji korunu této epochy, tj. hodnotu všeobecné lásky, tj. 13. kosmický zákon, 5. vyšší zasvěcení. Průběh každé etapy je ve své podstatě škola, v níž probíhá velmi důležitý výchovný proces. My se můžeme toho procesu zúčastnit vědomě, tedy plně aktivně, anebo nevědomě, pasivně. Vědomé učení znamená zrychlení evoluce, což přináší radost, blaho a štěstí; jde o poznávání zákonů vývoje a jejich využití v životě. Cesta nevědomá je dlouhá, strastiplná, vede tmou nevědomosti. Záleží jen na nás, kterou cestu si zvolíme. Každý máme svobodnou vůli a všechny cesty a úrovně světa a života jsou nám otevřeny.

Významné vývojově výchovné úlohy je schopna jen výjimečná božská duchovní Bytost, která nás předešla v Galileji. Každý božský Avatar-učitel vyučuje slovem Moudrosti a Lásky, jímž osvěcuje naše vědomí novým poznáním, jímž můžeme své životy zdokonalovat. Každé poznání má své zákony. Avšak setrvačnost našeho nižšího poznání se novému poznání brání a to často velmi urputně a všemi prostředky. A tu vznikají rozpory, boje a třenice, jak je známe z historie i současnosti. Proto nás díky Moudrosti boží spolu s Avatarem vede ještě učitel makrokosmický, což je příslušné znamení Zvěrokruhu, jehož úloha spočívá v duchovní přípravě k novému poznání a odstranění bariér, které si v nevědomosti stavíme do cesty svého vývoje.

Tak jako mikrokosmos-člověk, má všechny vlastnosti makrokosmu-vesmíru, ale jen zčásti probuzené, tak i každý člověk, i každá bylina, krajina i zvíře, má celý Zodiak v sobě a postupně po spirále ho rozvíjí, zdokonaluje v sobě vlastnosti jednoho znamení za druhým. Člověk je zrozencem makrokosmu a proto má všechny vlastnosti, síly, inteligence a moci, které má makrokosmos. Indická bráhmanská filosofie učí, že podstatou všeho jsou 2 arciprincipy: 1. mužský, pozitivní a aktivní, zv. Átman či Duch, 2) ženský negativní a pasivní, zv. Maya či Hmota. Átman-Duch je sám o sobě neviditelný a lze ho poznat v účinkách, sestoupí-li a spojí-li se (zasnoubí se) s Hmotou-Mayou. Proces sestupování Ducha do Hmoty zve se involuce. Nasytí-li se Duch činnosti ve hmotě, začne ji opouštět, vysvobozovat se, přichází k sobě samému, navrací se ve svůj původní duchovní stav (obohacen o zkušenosti s Hmotou) – tento vzestup Ducha zve se evoluce.

V nejstarším zákonodárství evoluční cesty, v Bhagavadgítě, Písni o božství, je uvedeno: ...čím častěji studujeme učení o zákonitém postupu v Božím Jsoucnu a meditujeme, tím více se blížíme oblasti Světla a Pravdy... a zde místo neživého prostoru vidíme světový prostor plný přirozeného života, který tepe a vyvíjí se dle božích zákonitostí rozvojem seberealizace... kdo se očistil za pomoci svého intelektu, ovládá s vytrvalostí své já, vzdal se smyslových požitk, oprostil se od ulpívání a nenávisti, kdo setrvává v ústraní, málo jí a ovládá řeč, tělo i mysl a je vždy ve stavu vnitřního vytržení, kdo je odpoután a prost falešného já, falešné moci a hrdosti, chtíče a hněvu, a kdo nemá pocit vlasnictví a je mírumilovný, ten je určitě hoden seberealizace...

Božské světlo Pravdy vniká svou přirozeností do lidské duše. Vnikání Světla se však kladou velké překážky ve formě žádostí, vášní a falešných představ. Bhagavadgíta nás učí, jak přemoci smrtelnou (zvířecí, hmotnou) část člověka svou nesmrtelnou (duševní a duchovní) podstatou.

Cyklus nebeského znamení Býka vstoupil do „jarního bodu“ 4 300 let před Kristem. Z historie je znám kult býka Apise ze staroegyptské kultury. 2 300 let před Kristem nebeské znamení Berana počalo měnit kulturu národů, které nesly na svém štítu rohatého berana: Egypťané střední a nové říše, později Babyloňané, Asyřané, Peršané, Féničané a Řekové a Římané až do doby svého zániku. V té době je nejvyšším cílem vládnout, boj o moc, ctižádost, vášeň, bezohlednost, tvrdošíjnost, sobectví. Přísný zákonodárce Mojžíš stál na počátku věku Berana – přinesl lidstvu dar božské Moudrosti Desatero Božích Přikázání, jako mravní kodex k duchovnímu vývoji lidí doby Berana a doplňkového znamení Vah.

Ježíš, mírný, moudrý, láskyplný, svět objímající Avatar spasitelné Lásky působil na počátku věku Ryb; asi 150 let před Kristem změnou nebeského znamení začíná se měnit i kultura národů. Již v dávných dobách bylo pozorováno, že střídání vlivů nebeských zvířetníkových znamení výrazně ovlivňuje vznik a zánik velkých kultur. Nyní se nacházíme na rozhraní 2 časových věků, kdy věk Ryb končí. Přechodné období se vždy projevuje roztříštěností, chaosem, rozbouřeností; to vše pomine. Postupně pod zesilujícím vlivem Vodnáře nastane doba plného duchovního rozkvětu, zvlášť silného proudění duchovních sil a vlivů na planetu Zemi.

Na prahu Vodnářské etapy dochází k podstatným vývojovým změnám v součinnosti Hmoty a Ducha. Prozatím je hmota povyšována nad duchovní život, avšak v průběhu působení Vodnáře bude život duchovní povýšen nad hmotný. V průběhu evolučního vývoje vyvinul člověk schopnost vidět svět hmotný i kapalný. S příchodem věku Vodnáře dojde i ke změnám v atmosféře Země. Avatar etapy Vodnáře přitahuje k Zemi v souladu se svým posláním více meziplanetárního éteru. Zároveň dochází k tomu odpovídajícím změnám našeho zraku, který se přizpůsobí novým podmínkám vidění: budeme vidět vlastní předmět, nikoli jen jeho odraz na sítnici oka, protože se zvýší schopnost našeho oka vidět větší rozsah vibrací, čímž se éterická oblast stane pro člověka viditelnou. Nástup éterického vidění umožní pak řadu změn ve způsobu myšlení a konání lidí.

Éter je posledním nejjemnějším stavem hmoty. Hmota vykazuje 7 stavů: pevné látky, kapaliny, plyny a éter chemický, životní, světelný a odrazový. Každý stav hmoty vykazuje jiný stupeň vibrací, od nejhrubších k nejjemnějším. Každé éterické tělo 1) zaujímá určitou část prostoru, který je vyplněn Hmotou-éterem, 2) oživováno Duchem, 3) vývojový proces se odvíjí v závislosti na Čase, 4) všechny procesy jsou řízeny zákonem Kauzality. Éterickým tělem je vybaveno vše stvořené od nejnižšího po nejvyšší projev života. U každého člověka je éterické tělo jiné, neboť je zformováno jeho životními projevy; podobně je tomu i u vyšších bytostí, hvězd, planet atp., jejichž ÉT jsou utvořena jejich životními projevy. Čím jemnější éterické tělo, tím je pro bytost snadnější kontakt a vstup do příslušné duchovní oblasti. Hrubším ÉT je vstup do duchovna znemožněn, musí svá ÉT zjemňovat ve hmotě tak dlouho, až docílí požadované jemnosti. Přičemž může jemnější ÉT příznivě působit na nižší, hrubší ÉT; např. při léčebných procesech můžeme využívat životní energii stromů, hor, květin.

Éterické vidění je podobné rentgenovým paprskům, umožňuje vidět skrz všechny předměty jako sklem, vše se nám stane viditelné. Při éterickém vnímání nebude možno nic skrývat, zastřít žádnou minulost, neboť v odrazovém éteru jsou uchovány všechny dřívější události. Nebude už možno pravou skutečnost utajit lží, přetvářkou, podvodem. Další vývoj společnosti proto povede k vynaložení velkého úsilí v nápravě všech směrů morálního života. Éterické vidění dovolí vidět a sledovat životní pochody v těle vlastním i ostatních bytostí, takže bude snadné vidět různá onemocnění a stanovit diagnózu a léčbu. Éterické tělo potřebuje svou výživu, ta spočívá v syrové zelenině a ovoci, neboť obsahují chemický a životní éter, který se vařením ztrácí. Bude možno pozorovat i vstup životní energie ze Slunce do těla prostřednictvím sleziny. Svým prouděním z těla pak zabraňuje přístupu mikrobů do těla zvenku. Spánek i vodní lázeň jsou prostředky očisty éterického neboli životního těla.

Léčitel přikládáním rukou na tělo nemocného odvádí nečistý éter z těla ven a nechává ho rozpustit. Jakmile uvidíme působení éteru, postupně se naučíme usměrňovat jeho proudění silou myšlenek, což usnadní uzdravování. Budeme pozorovat, jak různé myšlenky, city a činy pomáhají nebo překážejí rozvoji životního těla. To povede k většímu duševně duchovnímu rozvoji. Budeme moci pozorovat i stav smrti hmotného i životního těla. Tak se nám se schopností éterického vidění otevřou k pozorování a poznávání i různé úrovně duchovních světů a bytostí, které spolupracují při tvorbě přírody a nám bude umožněno navázat s nimi bezprostřední kontakt a spolupráci. Éter nemá v sobě materiální substanci, v jeho kontextu může dojít k slučování polarit, a tudíž se také začnou rozpouštět závoje mezi dimenzemi.

Vliv Vodnáře uplatní plnost duchovní moci, která uvede do života soulad s kosmickými zákony. Nastupující vlastnosti věku Vodnáře roztříští všechny staré názory a ideály končícího věku dualitních Ryb, kdy Pravda byla zastírána ideologiemi a uvede lidstvo na vyšší stupeň evoluce. Egyptsko-chaldejská kultura se opakuje v naší současné kultuře. Etapa Praperská bude se opakovat v nastupující kultuře Slovanské a 1. Praindická kultura se bude opakovat v 7. Slovanské-všeotcovské kultuře. V určitém smyslu se vše naplňuje cyklicky, jenže celkový charakter je pokaždé jiný. Zprvu jen jednotlivci budou vyvíjet ze své přirozenosti své vnitřní vyšší síly, čímž se jim stane viditelná éterická úroveň. Během věku Vodnáře takové schopnosti vyvinou více i méně všechny připravené duše. Vstup pro pozitivní kosmickou energii se nachází v našem srdci.

Civilizace vzdušného živlu bude prostoupena hudbou, barvou, rytmem a celistvostí. Fyzické hranice se v Jednotě rozplynou, lidé budou znovu poznávat svět elementárních bytostí a budou tvůrčím způsobem s nimi spolupracovat. Nová sféra éteru se vyznačuje sjednocením, prostorovostí a neviditelností a svou podstatou přináší možnost míru na planetě, kdy ty a já jsme jedno, sdílíme své pocity. Země je místem obrácení cesty člověka ze tmy ke Světlu, od zlého k dobrému, od pokažení k napravení, od dočasnosti k věrnosti. Každý, kdo se na Zemi zrodí, je lidský duch hledající Světlo, toužící se zdokonalit, zušlechtit. Problém současného světa se zdá být velmi složitým, ale lze ho řešit velmi jednoduše: tam, kde je tma, je třeba přinést Světlo duchovního Poznání.

(Volně zpracováno dle knihy Idea Vodnářského věku od O. Doležala a R.Hermanové I.D.)

 

Tato doba je nejdůležitějším časem v lidské historii. Každý, kdo je dnes na Zemi vtělen, zde chtěl právě tuto dobu transformace prožít. Jsme generace, která plně prožívá jak starý svět, tak novou éru. Máme klíčovou pozici a bezprecedentní příležitost. Úsilí vynaložené na řešení těžkostí této doby bude ještě vzpomínáno dalších tisíc let. Pokud pochopíme srdcem, o co jde, a chopíme se příležitosti, vykonáme takovou službu lidstvu, jako dosud žádná generace. Každý z nás má přidělenou roli, kterou má hrát a každý z nás nese část z obrovského programu přeměny. A z toho důvodu zde jsme, v tomto čase, na prahu nového 500 000letého cyklu.

Tato doba je časem střídání univerzálního kosmického cyklu. Dne 21. 12. 2012 končí 260 000 cyklus zvaný experiment Atlantida. Jeho cílem bylo vyzkoušet, zda jsou lidské bytosti schopny udržet si fyzické tělo, využívat svobodnou vůli a udržet si při tom spojení se Zdrojem. Zároveň končí 2 600letý cyklus Zodiaku. Nový věk Vodnáře pozvedne lidské vědomí o stupeň výše. Takovéto střídání cyklů v minulosti dosud vždy provázely velké katastrofy z důvodu nízké úrovně lidského vědomí. Čím více lidí bude připraveno, tím lehčí přechod nás čeká. Na každém záleží a je škoda tuto velkou příležitost ve světovém vývoji promeškat. V tomto vesmírném okamžiku se mohou dít zázraky, včetně transformačního skoku lidstva. O změnu myšlení se strhne boj. Duchovní lidé vědí, že jde o celkovou transformaci. Dav je ještě mimo transformační proces, ještě hoduje a tancuje, zatímco Titanic se potápí.

Při pádu Atlantidy, když se zhroutila, neustálo se vše. Jde o to, abychom přešli do nové vyšší dimenze všichni a nezhroutili se do temnoty, do černé díry, jako při pádu Atlantidy. Máme pomoci lidem naučit se nebát, žít v duchovním srdci, ve všelásce. Stvoření vždy začíná v srdci a teprve pak je přeneseno do mysli. Svět bez citu, bez srdce je jen jakýsi mechanický robotický svět, odtržený od přírody i od reality. Za necelé 2 století, co se lidstvo posunulo od vibrace srdce do kalkulu rozumu a svou novou víru založilo na chemii, fyzice, matematice a technice, svět se ocitl na pokraji zkázy. Rychlost změn a tlaky jsou dnes velké, čas se stále zrychluje a bude se zrychlovat ještě víc, jak bude událostí přibývat a naše vědomí se bude muset přenastavit.

Jakmile bude 60 až 70% probuzené populace, pak budeme i ostatní zvedat na vyšší úroveň vědomí a učit se žít tam, to je naše nejvyšší poslání. Život na Zemi je pozorován, chráněn a veden do stavu zralosti. Panuje očekávání, že brzy dospějeme, přestaneme mlátit jeden druhého po hlavě jako tlupa šílených pralidí a začneme žít civilizovaným způsobem, obvyklým v Univerzu. Nebesa hovoří a rozehrávají svoji roli skrze nás. Planety vysílají svou životní sílu jako elektro-magnetické vlny, které vytvářejí cykly, a ty identifikují konkrétní epochy a věky; pokud budou správně pochopeny, budou automaticky prospívat planetě. Cykly jsou proto vládami světa ignorovány a trivializovány, aby byli lidé udržováni v neznalosti a přišli tak o nesmírnou seberealizaci, která doprovází smysl života. Je nám vnucováno, že astrologie je bezvýznamná věda, opak je pravdou, astrologie je jazykem vesmíru, neboť překládá makrokosmos do mikrokosmu. Příval cyklické energie je zodpovědný za rychlou mutaci, která se odehraje v lidském druhu; změna na buněčné úrovni povznese lidský rod do metamorfózy v duchovní dimenzi. Uran v této době má tak velký vliv na lidstvo, že nastane průběžná série masového povznášení kundalini bez ohledu na věk.

Kdysi byla astrologie a astronomie jedním oborem. Když pak začala levá hemisféra mozku aktivněji působit, vznikl plán na vytvoření falešného ega či vědeckého myšlení, které by odvedlo lidi od zájmu o sebe, o svůj duchovní vývoj. Věda do značné míry zničila interpretace pozemského života. Odebrala životu veškerou vitalitu, tajemnost, vzrušení, zábavnost, hravost, tvořivost. Život se stal světským, nudným, bezvýznamným. Podstatou každého kultu je potlačení přirozených citů a obrácení zbytku citů ke kultu. Určité síly se snaží celosvětově vyvolávat strach, neboť energií strachu se živí.

V roce 2012 jde o hodně, my rozhodneme, kdo povede tento svět, zda to bude Pravda, Láska, Světlo, Svoboda, Spravedlnost. To je onen velký bod rozcestí: nahoru nebo dolu. Poslední krok je na nás, půjde o vše, je třeba změnit staré myšlení. Je třeba pochopit, že starý svět končí a nový svět je bez hranic, nemá omezení, jako měl život v hmotné dimenzi. To je právě ta vnitřní revoluce, vybojovat nový svět bez hranic. To, s čím máme problém, je naše vědomí a fyzické tělo. Omezení patří do světa tmy, kde je s námi manipulováno a vnukáno, že nic nejde, že není řešitelné. A při tom stačí jen vypnout tlačítko: nesmím, nemám, nemohu – naopak lze, mohu, mám. Jak se čas zrychluje, a na Zemi přichází víc Světla, tak se již nic neutají, neschová, pravda vychází najevo a bortí se to, co nefunguje. Pravda bude nahá, bude třeba přiznat své plusy i mínusy; to povede k pokoře a postupně se dostaneme do přirozenosti, do lidství.

Dnes jsou revolty realitou světovou, pravdou, jsme blízko cíle. Revoluce má velkou prioritu – jde o vystoupení ze starého ovládacího systému. Revoluce má se dít vždy z našeho vnitřního středu, z úrovně duše a ducha, tam jsme pod ochranou světlých sil. Revoluce nemá se dít z venku, ze světa hmoty, z duality, tam vládnou temné síly, síly involuce; a síly tmy pracují stále na zastavení vývoje. Současné vlády nemají peníze, tj. nedostávají energii ze Zdroje. Jen tam, kde je to čisté, spravedlivé, v Řádu, tam proudí vyšší energie z kosmu. Tato tendence se bude prosazovat stále zřetelněji a podle toho poznáme vlády, zda vládnou z pozice evoluce či involuce, podle ovoce poznáme je.

Je třeba jen změnit staré myšlení, dostat se z omezení a omámení hmotou. Příliv nových energií z kosmu je tak velký a vnitřní tlaky tak silné, že se lidé masově začínají ptát, co se to děje a proč se to děje. Nahoře i kolem nás jsou inteligentní bytosti, vše je připraveno na evoluční postup, i příroda je připravena na postup, čeká se už jen na lidstvo. Čeká nás nádherná etapa – znovuzrození se do Jednoty. V egu, v rozumu není láska, to rozum se oddělil od intuice a citu a vytvořil dualitu. Egoismus ztratil smysl pro spravedlnost, protože já-ego, chce mít vše samo. O změnu myšlení se vede boj. Příkladem půjdou ti, co jsou v jednotě, co opustili své ego. Je třeba vystoupit z chaosu ega a vstoupit do jednoty srdce. Nelze pohnout srdcem těch, kdo je mají uzavřené, zablokované, nefunkční.

Potřebujeme hodně citu k vycítění pravdy od nepravdy, hodně lásky a vnitřního klidu a míru. Rozumem již nic hodnotného nevymyslíme. Rozum jsme dostali pro svět hmoty, ten svět opouštíme a transformujeme se na vyšší stupeň vědomí a bytí. Rozum je nutno nyní vypnout, neboť je omezený jen na 3D, kdežto duše, oblast citů, má neomezené kapacity. Dnes, kdy univerzální učení se zpřístupňuje každému, kdo hledá nejvyšší pravdy, nelze říkat, že nevíme jak a co dál. Neboť mnozí již vědí, je to vnitřní schopnost a vyspělost každého jednotlivce k tomuto učení a k těmto pravdám dospět a pochopit, což ovšem nelze nižší zvířecí podstatou, nižším já či egem, ale vnitřní duševní a duchovní podstatou.

Dnešní doba slouží k rozpoznání kladů a záporů světového dění, slouží ke krystalizaci ryzích charakterů. Vše, co přichází a přijde, je třeba brát s nadhledem, v souvislostech s vývojem člověka od zvířete v božství. Jsme nemocní svou nevědomostí a falešnou učeností a proto máme nemocná těla a vězíme až po hlavu v problémech. Vše souvisí se vším a to zevní je jen zrcadlem vnitřního, stále platí univerzální zákon: jak uvnitř, tak venku. Přivedli jsme do nerovnovážného stavu nejen sebe nadvládou rozumu ega nad citem, ale i celou přírodu, včetně přírodních živlů. Sklízíme nejen to, co jsme udělali nesprávně, ale i to, co jsme měli učinit, co bylo naším úkolem v tomto vtělení a co jsme neudělali, ač to bylo v našich silách. Hříchy našeho zanedbání jsou téměř vždy větší, než hříchy vykonané. Takže již nepromarněme příležitost být spravedliví, činit dobro, umět se dělit, být schopni oběti, být k sobě přísní a k druhým laskaví a využít každou příležitost k vytvoření lepšího světa pro nás pro všechny. Neboť jsme jen tak dobří, jako ten nejhorší mezi námi, všichni působíme jako celek, jako buňky v jednom kvantovém poli, jež lze nazvat tělem Boha.

Čím více se civilizace vzdálila od duchovnosti a propadla do hmoty, tím víc má sklony k násilí. Bez míru nemůže na Zemi dojít k pokroku. Když k některým věcem dojde nebo ne, záleží na tom, co děláme my. Transformace neproběhne sama od sebe, umožnit a řídit ji musíme my, lidé. Síla lidí se začíná projevovat, všude na světě lidé požadují svobodu, poctivost, spravedlnost a mír. Většina ze 6 miliard lidí na planetě jsou mírumilovní lidé. Karmu jsme si všichni nastřádali po tisíciletí, teď se blíží závěr času, proto je vše tak, jak je a vše dosud utajované vyjde na světlo, nebude kam se schovat se svými špatnostmi. Mnoho informací dosud nenachází cestu na veřejnost, protože ti u vesla jsou hnáni touhou po moci, falešnou vírou a nesprávnými názory, touhou ovládat, korupcí a hamižností. Nyní žijeme ve velmi zkorumpovaném světě, kde rozhodnutí, zda něco zveřejnit či ne, je součástí velkého byznysu a jen velmi málo má něco společného s pravdou, je to o penězích a zneužívání moci. Myslíme si, že máme svobodný tisk, ale už desetiletí to není pravda.

Na konci časů mnoho lidí má narušenou citovou a hodnotovou oblast, bez postižení intelektu. Jejich pravá mozková hemisféra je zablokovaná nebo postižená, takže nemůže být individuální duší ovládána a naopak takový jedinec může být ovládán a manipulován zvenku, je podoben bio robotu zbaveného lidství. Převážně pravicoví politici doby konce věku mají potlačenou individualitu a humanitu, což se projevuje dost zřetelně v globální politice škrtů, jíž škodí své zemi a naprosté většině lidí. V poslední instanci je jedinou cestou, jak zjistit takové chování, které škodí druhým, osvícení. Z toho důvodu mír a osvícení kráčí ruku v ruce. Duchovní vývoj není automatický proces, jako je biologický vývoj. Duchovní cestou se můžeme vyvíjet jedině vědomě, svým rozhodnutím. Víra je síla, která nás spojuje přímo se silami božími a láska je síla, která nás uschopňuje použít sil vírou získaných pro dobro svých bližních.

Přijměme úžasně jednoduchou myšlenku, že jsme na Zemi ve škole, která skončí, jakmile poznáme Cestu a pochopíme, že sami jsme cestou. Abychom došli rychleji k cíli, osvětluje nám ji Světlo. Pokud jsme v naprostém klidu a mysl zastavíme, dostaneme se do duchovního srdce, ke své božské podstatě, kde jsme součástí vyšší skutečnosti, patříme do vesmírného celku. Mnozí duchovně probuzení poznávají, že jediným útočištěm a jedinou záchranou bude návrat z vnějšího světa, máji, do nitra, tedy koncentrace na vyšší vědomí a božskou podstatu v nás.

Návrat zpět ke Světlu prolíná boj sil světla a tmy, dobra a zla. V celé historii lidstva se objevuje snaha využívat temné síly k ovládnutí člověka. Dobro a zlo jsou protipóly, jejichž síly jsou mocné a stále spolu na hmotné úrovni zápasí. Vítězství dobra přináší vnitřní štěstí a blaženost, vítězství zla vrací bytost k nesplněným úkolům, k boji za dobro do nových kol znovuzrozování ve hmotné dimenzi, aby dokázali zvítězit nad hmotou. Zkušenost z regrese do minulých životů: ..oni vládnou a jsou šílení. Zešíleli ze svých možností. Chtějí si dokázat svoji neomezenou moc. Všechno ovládají.. Tytéž vládce ze stejných světů vidí jasnovidný zrak v Egyptě při provozování černé magie, v inkvizici, v 1. a 2. světové válce, v dnešní globální světové vládě peněz a moci.

Úpadek ve všech oborech umění, rozpoutané vášně a neřesti, snahy po požitkářství, vzrůstající zločinnost, jež zůstává skoro nepotrestána, ztráta cti, smyslu pro spravedlnost a solidaritu, jsou varováním. Nejhorší je úpadek veřejné morálky a všech hodnot duševních a duchovních. A tak nyní na konci astronomického cyklu, v době úpadku a konce materialismu, otevírají se oči mnohých lidí, že naše civilizace kamsi zabředla, kam nikdo jít nechtěl. Začínají prozírat mnozí ekonomové, politici, finančníci, státníci i masy lidí. Vše se mění, mění se naše poměry, mění se i lidské myšlení, i počasí se mění; není již, jak dosud bývalo. Nevědomost lidí stále způsobuje, že nevědí, jaký mají před sebou vznešený cíl a nevědomost, ve které jsou masy lidí udržovány, způsobuje, že se pachtí za chimérami, místo aby šli cestou vývoje od zvířete k božství, od tvora k tvůrci, jak bylo člověku do vínku dáno.

Vše záleží na poznání pravého a na odpoutání se od nepravého. Nakonec se musí každý člověk naučit rozeznávat mezi věcmi dočasnými a věčnými, mezi podstatným a podružným, musí pochopit vnitřně svoji příbuznost s božstvím a vidět sebe ne jako jedince, ale jako část velkého celku, v němž každý má své místo a úkol. Pravda si klestí cestu v tomto světe zpravidla přes bodláčí a trní a bývá nalezena jen málo lidmi, ostatní ji šlapou. Přesto nebyla a nikdy nebude potlačena a vždycky se objeví tam, kde je nejméně očekávána.

Platónský rok trvá zhruba 26 tisíc let, ve kterém severní pól Země proběhne všemi znameními Zvířetníku. Věk Ryb začal přibližně před 2 tisíci lety a je považován za nejtemnější a nejtěžší, protože se nachází na nejspodnější části spirály Platónského roku. Věk Ryb je charakteristický tím, že člověk mohl hledat duchovní pravdu tajně, nebylo mu dovoleno, aby se otevřeně vyjadřoval, aniž by se vystavoval pronásledování, zesměšnění, kritice. Proto také symbol toho věku němé ryby. Lidská společnost věku Ryb je nejméně vyspělá, přestože se honosí technickými vymoženostmi. Ty ji však spíše přivádějí k lidské a ekologické katastrofě, jakoby se temné zlo chtělo vybít, protože ve věku následujícím nebude mít již takové možnosti. Spirálu Platónského roku nelze zadržet. Za vymezený počet let nastává vyúčtování, vše musí být vyrovnáno, každý musí projít důsledky svých činů. A jestliže ušel spravedlnosti v dočasnosti, na věčnosti jí neujde. Po odchodu ze života probíhá osobní soud. Při přechodu do jiné reality procházíme soudem vyšší úrovně (viz Návrat Velké Matky), abychom se zařadili do té které vývojové úrovně, kam patříme. Do každého věku je dovoleno vstoupit pouze těm, kteří svými kvalitami tomu věku odpovídají. Do Nového věku bude dána možnost narodit se pouze člověku, jehož vibrační síla mu bude odpovídat. Věk Ryb je poslední zimní a temný měsíc před příchodem duchovního jara. Nástup jara se vždy projevuje obrovskými změnami. Špína je uklízena, příroda se obléká do nového roucha. I nástup Vodnáře provázejí převratné změny. Věk Vodnáře představuje vylití duchovních hodnot na celou Zemi, Vodnář zalévá lidstvo věděním.

Vodnář je symbolem vysoce vyvinutého duchovního člověka, který se stává spolupracovníkem Ducha svatého a pomáhá při vývoji celého vesmíru. Hlavním vladařem Vodnáře je planeta Saturn, která ve svém vyšším aspektu je planetou všech mystiků. Saturn přináší zpočátku utrpení, ale pak se jeho vliv obrátí a přináší mystické poznání a nejvyšší štěstí. Vodnář dává povahu klidnou, trpělivou a počestnou, ducha bystrého a přemýšlivého. Ve věku Vodnáře se Země dostane do příznivějšího energetického vyzařování a postavení ve vesmíru. Nový věk přinese nové schopnosti, budoucnost opět vrátí lidské duši její nadsmyslové schopnosti, její důležitost i funkci sociální. Dnes je proud duchovního života v mocném přílivu a bude stoupat dále v souladu s kvalitami Vodnářského věku. Kdo má touhu po pravdě, ten je k této touze již veden. Proto je duchovní či univerzální učení, které slučuje náboženství, víru, mravouku a vědu v jeden celek, na stálém postupu. Ježíš mluví o začátku Vodnářského věku takto: Vodnář pak bude kráčet po nebeské klenbě. Na Východě bude stát znamení syna člověka. Moudří zvednou své hlavy, budou vědět, že se blíží spasení této Země.

Materialismus spatřuje základ a podstatu veškeré skutečnosti ve hmotě. Praktický materialismus je způsob života, který dává přednost majetku, moci a požitku před duchovními hodnotami a neposkytuje žádný prostor Bohu. Víra ve vědu vedla na Západě namnoze k uznání materialismu jako světového názoru. Po té, co v moderních naukách už Bůh nemá právo na existenci a život duše po smrti by neměl existovat, zůstal jako smysl života nakonec nihilismus. Duch současného materialistického, nadměrně hmotou spoutaného člověka je fascinován hmotnými smysly a rozumem tak, že se nedovede odpoutat od jednostranného hmotařského pohledu na existující realitu. Skutečnost je však daleko širší, než ta, která je uchopitelná rozumem. Zápis v neviditelné dimenzi stvoření, jakmile dosáhne určitého stupně, stává se iniciátorem pro před tím nepředstavitelné změny běhu dějin, dříve označované jako boží zásahy (zázrak, překvapivý zvrat, když pánbů dopustí, i motyka spustí, dialektický skok). Materialisté toto nechtějí vidět a tak zahalují a zatemňují skryté, ale zákonité děje v historii. Stávají se tak uctívači náhod a tím i falšovateli průběhu dějin. (Viz Josef Staněk Falzifikace a falzifikátoři českých dějin.)

Francouzská revoluce rozbila přežilou a zkostnatělou strukturu společnosti, ale tím také odhalila vnitřní duchovní prázdnotu oficiální církve. Tím uvolnila první vlnu ateismu, kdy na místo Boha postavila člověka; odpovědnost člověka vůči vyššímu transcendentnu, věčnosti, byla odstraněna. Druhá ateistická vlna vypukla v Rusku bolševickou revolucí a v současnosti žijeme v nástupu třetí ateistické vlny. Ateista je člověk, který neuznává vyšší moc nad sebou. Masovým se stal ateismus teprve až v naší době. Ateisti jsou nejhlasitější, protože ovládají sdělovací prostředky a celý systém vzdělávání, což dříve nebylo. Vědci jsou posedlí svou troškou vědomostí, nejvíc je to u lékařů, ten pocit vysoké učenosti je tam obrovský a při tom medicína si neví rady skoro se žádným fenoménem, nemocnost populace nebyla nikdy tak vysoká, jako dnes. Ateistická společnost se snaží prostřednictvím zákonné moci vytvořit model trvalého přežívání. Zákon se stává náhradním bohem a jako takový si instaluje rituály: divadlo parlamentních, volebních a soudních procedur.

V době státu rozvinuté výstavby konzumismu lze charakterizovat politiky a veřejné činitele takto: Na prvním místě v hierarchii hodnot je touha po moci, na druhém touha po majetku a penězích a člověk se proto stává politikem, aby uskutečnil tyto své cíle. Výsledkem působení konzumistických politiků je ztráta důvěry a zájmu veřejnosti o politiku jako takovou. Platí, že pokud máme politické státy, máme i masy lidí, které jsou obelhávány. V takovéto společnosti peníze zastupují spravedlnost. Aby takovýto stav věcí nevyšel najevo, vlády provozují a platí televizi a sdělovací prostředky za hry, ve kterých se provozuje mytologie práva s čestnými policisty, advokáty a soudci. Podobně stav policie a dobrání se pravdy a spravedlnosti kamuflují nekonečné krimi seriály, které ohlupují diváky opakem skutečnosti. Média jsou nastavovaná tak, aby souhrn jednotlivých faktů si jedinec sám složil v obraz, který je z hlediska vládce tohoto světa žádoucí. Témata jsou jen povrchně předestřena, odbyta povrchními frázemi, jakmile se téma začne probírat do hloubky, což by vedlo k zamyšlení, redaktor s poukazem na čas přenese rozhovor jinam; také je prováděn specifický výběr vystupujících osob i témat.

Lidská mysl je magnetem, který přitahuje podobné tomu, čím se obírá a tím se vibračně dostává do působnosti sil dobrých či zlých. Proto žurnalistika působí zhoubně, předvádí-li denně samé příklady zla a nepravostí a nejedna zpráva denně dala by se označit jako přímé vychovávání ke zlu a poučování o rafinovaných prostředcích zla. Ve školách místo učení se historie dat různých válek, což je záznam historie temných sil, pro život a vývoj člověka bezcenných, měla by mládež znát charaktery lidí světových dějin, které pro lidstvo jako celek nejvíce vykonali, tj. těch, kteří se působení negativních sil postavili. Mládež ve světě je převážně levicová, u nás v Česku převážně pravicová, čemuž se ani nelze divit, neboť od devadesátých let je vychovávaná k tomu, že chamtivost je skvělá vlastnost, že stát je neschopný, dobrý jen k daňovým loupežím v zájmu sociálně slabých a důchodcovských darmojedů a jak stejně strašně vyjídají státní kasu lidé postižení a jinak bezmocní…

Nepřítomnost vyššího principu znamená na příklad v oblasti podnikání, že nelze nikomu věřit a nelze podnikat na úvěr. Každý, kdo se zadluží, je rukojmím banky, které v konzumismu ovládají právě banksteři. Také časy lékařů lidumilů a altruismu jsou pryč. Tato profese infikovaná ateisty, stává se velkým byznysem. Lidem je vsugerována taková hloupost, že zdraví se kupuje; bohem je konzum a způsob přístupu je vydírání. Media úzce spolupracující s politiky, manipulují veřejné mínění např. v oblasti privatizace vzdělání, utajují klíčové informace, výsledky vědeckého výzkumu, čas od času, jak se jim hodí, selektivně předhazují davům obrazy zkorumpovaných politiků nebo podnikatelů; jen tím zakrývají fakt, že korupce je podstatou systému, ne jeho úchylkou. Media se stávají aktivní součástí politické hry.

Lidé jsou nespokojeni s tím, jak funguje kapitalismus, ale nemají odvahu vidět, že kapitalismus jinak fungovat nemůže. Kritika je zaměřována na tu špatnou pravici, po níž přijde pravice pravá a ta zavede kapitalismus s lidskou tváří. Lidé se bojí kritizovat to, co by měli kritizovat, fungování globálního kapitalismu, proto se ve své nevědomosti raději zlobí na zkažený kapitalismus. Na ten nezkažený čekají marně, žádný nepřijde. Symbol Řecka byl zneužit. Státy se zadlužily, protože zaplatily dluhy bank, které nadělali nezodpovědní manažeři vydělávající ročně milióny dolarů; namísto, aby vlády banky dočasně znárodnily a jejich manažery postavily před soud, začaly státy šetřit na svých občanech (Václav Bělohradský/ Právo/3.7.2010, 26.3.2011).

Všechny škrty výdajů, rozvolnění pracovních práv, zdravotní a penzijní reformy a jiné poplatky za škytnutí či za vzduch k dýchání, mají za cíl omezit domácí spotřebu. Čím méně je peněz na domácím tržišti, tím více se může vyvážet a získávat více peněz na splácení dluhů. Na profit tenké parazitní vrstvy, která žádnou přidanou hodnotu nikdy nikde nevytvořila. Tvorba peněz z jiných peněz je jen popisem krádeže, američtí docenti tomu říkají finanční fašizmus, řecký tisk čtvrtá říše. V prosinci roku 1994 byla uzavřena dohoda Gatt o liberalizaci světového obchodu, což byl krok k nastolení ekonomického fašismu; co se temným silám nepodařilo nastolit první i druhou světovou válkou násilím, to nyní nastolily globálním finančnictvím.

Neposlušné státy světa mají být podrobeny ekonomii tak, že vlády jednotlivých zemí světa budou zcela podřízeny zahraničním investorům, kteří mohou vymáhat jakoukoliv částku za fiktivní ušlý zisk – tak se nastoluje celosvětový ekonomický fašismus. Poslední pokus pána Tmy sleduje jedovaté zasažení vědomí lidí a ničení jejich charakterů omámením liberalismem, který se projevuje jako nejbezohlednější verze kapitalismu současné doby, v níž se ztrácí rozdíl mezi slušným člověkem a zločincem, etika pozbyla svůj obsah i smysl, bezzásadovost byla povýšena na ctnost, bezohlednost se stala normou chování a lidský život ztratil jakoukoli hodnotu před zvůlí zbohatlíků.

Obyvatelé Země jsou tlakem ekonomického teroru, organizovaného státy či soukromníky, a úmyslně udržovaným a vytvářeným nezdravým životním prostředím připravováni o životní energii s cílem zabránit pozitivnímu vývoji lidské rasy, s cílem tuto rasu zotročit. Temné síly pracují se strachem, mocí a chaosem a vědí, že pomocí citu a zejména nejvyššího citu-lásky, by se lidé mohli pozvednout. Z toho důvodu je podporováno přemnožení lidí a také mnohé odporné způsoby černé magie, například šikana a také sprejerismus, kdy kliky háky nabité negativní energií připravují cíleně lidi o zbytek energie a kdy manipulují mládež k takovéto revoltě, aby na jiný způsob revolty nepomýšlela. Jde o to prohlédnout tyto praktiky, odhalit a odmítnout, tedy vnést světlo poznání do všeho chaosu, který vědomě je vytvářen určitými silami kolem nás.

Na konci materialistického období postupně převzali vládu lidé sobečtí, posedlí tělesností a vším hmotným. Svět ovládli lidé, kteří se oddělili od vnímání Jednoty upadnutím do ega, převážily asociální tendence malé části společnosti shromažďovat bohatství za cenu ožebračení a ekonomického útlaku zbývající většiny. Tři miliardy lidí na planetě doslova bojují o přežití, žijí za méně než za 1 americký dolar na den. V USA vydělali špičkový manažeři soukromého investičního fondu 22tisíc krát více, než dělníci, také je v USA každý sedmý Američan chudý. A jen k dokreslení konce kapitalistické společnosti, tak v USA je více vězňů nežli farmářů. Švýcarský právník Jean Ziegler trefně charakterizoval nejvyšší formu kapitalismu jako organizovaný zločin.

Celý systém světové ekonomiky založený na chamtivosti, na hazardu, korupci a utiskování nemajetných, kdy 90% vydělaných peněz vlastní 1% lidí, dál pokračovat nemohl (jasnovidný zrak vidí zde zásah shůry), proto se v roce 2007 začaly banky hroutit a podniky se ocitaly v kolapsu. Prohnilý finanční systém končí, starý systém se hroutí a nahradí ho ekonomická struktura založená na spravedlnosti a bezúhonnosti. Nespokojenost s tímto stavem se projevuje celosvětově v protestech. Jde o globální deficit demokracie, o vyprázdnění politiky, která se stala výnosným byznysem. Temné síly brání tomu, co na planetě má tendenci stát se přirozeně, evolučně. Zlo a jeho posluhovači využívají energii výhradně ke svému prospěchu, používají k tomu nesčetné prostředky, jako zamlžování, lhaní, podvádění, korupci atd., proto to zde vypadá, jak to vypadá. Politické strany a vlády se staly žoldáky stínových vlád temných sil a lid prohlédá a nechce se již do té propasti nechat vést jako vůl či ovce na provaze.

Klišé posledních dvaceti let v Česku lze shrnout takto: vše sociální navazuje na komunistickou minulost. Pojem sociální je účelně identifikován s pojmem komunistický. Opatření současné vlády lži jsou otevřeně bezohledná vůči neprivilegovaným vrstvám, urážejí občanskou důstojnost, normalizují nerovnost šancí a ničí solidaritu mezi lidmi. Brutální a ponižující škrty v rozpočtové politice mají za následek, že lidé přestávají věřit ve smysl politických protestů a začínají protestovat proti politice jako takové. Globální kapitalismus stále účinněji ničí tradiční zdroje smyslu života, jako jsou práce, kulturní společenství, příroda, svobodná komunikace, kritické vědomí, solidarita mezi lidmi.

Po sametové revoluci se vše změnilo. Tehdy společnost ještě nebyla tak upnutá na mamon, byla vlídnější, žilo se radostněji, neboť se ještě doufalo v lepší příští. Ani bulvár nebyl tak agresivní. Pak se vše začalo velmi rychle polarizovat, jako bychom měli ještě stihnout projít neradostnou zkušeností vlády bezohledného kapitálu, zejména generace mladší, ty starší o kapitalismu ze své zkušenosti žádné iluze už neměly. Za socialismu neměli jsme svobodu ideologickou, za kapitalismu není většina svobodná ekonomicky. Přišli jsme, jak se říká, z deště pod okap. K čemu je svoboda bez sociálních jistot? Proto ta blbá nálada většiny. Diktatura proletariátu byla nahrazena diktaturou kapitálu, šlo jen o změnu polarity na stejném základu, na materialismu, kdy v obou polaritách má materialistická ideologie přednost před pravdou. Jen doufejme, že se nezačneme točit v kruhu polarit, jednou tak, pak zase tak a podstata zůstává; je třeba najít východ z obou polarit, tedy z materialismu a najít onu třetí cestu. Viz 1. část: Zákon polarity.

Uvědomila jsem si relativnost a nedokonalost obojího způsobu života v praktické ukázce, jak to podstatné se nezměnilo, když jsem vyslechla rozhovor dvou dam ve středním věku. Právě když tramvaj zastavila před výstavným butikem, jedna žena si povzdechla: Mají tu tak pěkné věci do šatníku. Dříve jsem na to neměla peníze, dnes na to nemám čas.

Někdy koncem roku 2003 se vyčerpal program, který legitimizoval českou transformaci, a vzniklé prázdno se začalo ideologicky zaplňovat antikomunismem. Neustálé kritické až nenávistné hodnocení a napadání lidí za doby dávno minulé, kdy i těžké zločiny jsou dávno promlčeny, a jichž se naprostá většina lidí žijících v Česku ani nedopustila a to ani většina komunistů, přinášejí do budoucnosti národa i jedince jen zmar (viz 1. část: hřích proti času). 90% z naší údajně temné minulosti žádnou temnou minulostí není, věci v každé epoše se řeší jinak. V antice vznikaly kořeny naší civilizace a byla to temná společnost otrokářská. Darmo se mladým lidem takovouto účelovou antikomunistickou ideologií pletou hlavy, nic dobrého to přinést nemůže. Sebemrskačství a pláč nad rozlitým mlíkem nejsou řešením, je třeba jít dál. Vždyť po II. světové válce ani 95% německého národa nebylo potrestáno, byl jen norimberský proces. Za to v době české normalizace v  70. letech byli lidi vyhazováni z míst, ze škol.

Kdy lidé prohlédnou, že politika je věcí špinavou a nečestnou, ať z té, či opačné strany? Nenávist proti komunismu je na stejné úrovni jako nenávist komunistů vůči kapitalismu. Vládne-li námi ta či ona ideologie, nejsme svobodní a nemůžeme být ani radostní. Dosud všechny vlády nám vládly z pozice materialismu; jak levice, tak pravice vládnou z pozice rozděluj a panuj a obě udržují svorně lidi v zajetí materialismu a brání vyššímu stupni poznání. Ideologie, ekonomika a peníze jsou vždy zapojeny, aby umožnily na vašem strachu vydělat. Vláda a moc dovede dát pouze tu svobodu, kterou sebere druhým! Opravdová svoboda je v člověku samém. Člověk má vždy tolik svobody, kolik se jí vejde do jeho vlastního srdce. Svoboda dává prostor radostnému životu, svoboda je přirozeností lidské duše.

Je třeba dostat se svým vědomím i bytím nad polaritu materialismu a pokročit o vývojový stupeň výše, nad hmotnou realitu, k univerzálnímu, duchovnímu poznání. V naší zemi máme s vládou podporovanou duchovními silami Univerza ty nejlepší zkušenosti. Vlády osvícených panovníků zůstaly po věky v paměti českého národa, ať již jde o vládu kněžny Libuše a Přemysla, dvou bódhisattvů, či vládu Karla IV. z rodu Přemyslovců, který se ujal vlády země vypleněné, chudobné a zanechal ji vzkvétající, první v tehdejší Evropě. Podobně byla požehnaná vláda Rudolfa II. a v paměti národa zůstává ještě doba vlády T. G. Masaryka, který také řekl: Všechen náš život má být veden pod zorným úhlem věčnosti.

Je třeba vědět, že časy se mění a my s nimi, že Sluneční soustava putujíc vesmírem, dostává se blíž galaktickému středu, tedy blíž galaktickému Slunci, že již vyšla z tzv. galaktické noci a na Zemi se dostává nebývalé množství světla. A jak víme, světlo nese informace a náš vývoj nyní probíhá velmi rychle. Polarita materialistického způsobu života se vyčerpala a nemá již co pozitivního nabídnout; jediné, co materialistická filosofie nabízí, jsou buďto různé verze nehumánního bezvýchodného komunismu nebo jako druhou svou polaritu nabízí chamtivý, bezohledný, surový a rovněž nehumánní kapitalismus. Výklad našich dějin se za posledních sto let měnil každých 20 let podle politického zadání měnících se politických garnitur. Manipulace s fakty umožnily držitelům moci až dodnes vytvářet zaručeně pravé výklady dějin a to dle zásady, že pravdu má vždy vítěz, který je u moci. Dobro je potichu, zlo je hlučné.

V dnešní době je moc zlovolná mnohem silnější, neboť nevíra a materialismus se rozšířily jako nikdy před tím. Úpadek je ve všech oblastech života, lidstvo je zachváceno honbou za mamonem a hmotným ziskem ze všeho, absenci vnitřních mantinelů nahrazuje přemíra vnějších zákonů, které ovšem neplatí pro všechny stejně. Lidstvo dopadlo nyní na samé dno tělesnosti a nevědomosti, navzdory „špičkové“ vědě i nejmodernějším technologiím, anebo právě proto? Již nelze se propadnout hlouběji. Ocitli jsme se v nejvzdálenějším bodě od božství uvnitř nás, tak jako od božství v Univerzu v již končícím cyklu. Neměli bychom dopustit, aby se Atlantida opakovala, tak, jako jsme to tenkrát svou lhostejností umožnili. Lidstvo stojí nyní před branou duchovního vývoje. Duchovnost musí být prožívaná jako mravnost.

Svět úplně zapomněl, že je ještě jiné vědění, vědění nejvyšší, vycházející z Ducha svatého a že toto vědění sahá nad všechny světy a říše a je mostem k věčnosti. Kdo má dnes mnoho světského vědění, je tak zaslepen vymoženostmi lidského mozku, že mu nic nezbude pro dosažení moudrosti božské. Je sice třeba člověku jistého všeobecného vzdělání, ale nemělo by být stavěno na vrchol, neboť učenost zevní, světská, je nedokonalá, pomíjející a pro vyšší duchovní vývoj člověka nemá žádnou cenu, na vědě zevní jako je věda světská, není vědecké nic. Lidé předchozích staletí byli mnohem zbožnější, nežli nyní a proto se jim dostalo z neviditelna mnohem více pomoci, než lidem dnes.

Nevědomý člověk se chová zcela jinak, když si myslí, že žije jen jednou a může si vše dovolit, necítí se odpovědným před věčností, nežli člověk, který ví, že žije nesčíslněkrát a že jeho životy spolu souvisejí dle zákona: co kdo zasel, to také sklízí. Nevědomý člověk nezná působení tak důležitého univerzálního zákona karmy, že své osudy si člověk vytváří sám a své odpovědnosti nikdo neujde. Pokrok není v nových technických vynálezech a strojích, nýbrž v nitru člověka. Evoluce je vývojem k pravdě. Jednota je nejvyšší pravdou. Poznání a vědomosti, které nejsou zakotveny v lásce, jsou nepravé. Paracelsus: Kdo chce vládnout, musí vidět do srdce lidí a dle toho jednat. Nevidí-li do jejich srdcí, vládne s chybami a potížemi a škodí své zemi. Proto pro vše současné vlády odtržené od Řádu nemají a nebudou mít peníze, nedostane se jim podpory shůry, neboť nový věk stojí na duchovnosti, na pravdě a na lásce. Evoluce si vždy najde způsob, jak sama sebe podpořit.

Současná vláda lži v Česku vznikla na lži (Řecko), trvá na lži a pokračuje se lží (např. o neudržitelnosti průběžného důchodového systému) a skončí se lží. Česko potřebuje duchovní vládu, s jakou by bylo České zemi požehnáno, tak jako tomu bylo v naší i světové historii několikrát. Jestliže chceme rozumět tomu, co se děje, co se stalo, musíme se nejprve ptát po příčině, proč se to stalo a teprve pak se z toho dá odvodit ostatní. Jinak je to jen suma, popis událostí bez vnitřních souvislostí, bez poznání vnitřního smyslu. Za současnou krizí a nestabilitou je neduchovnost, tedy chamtivost, špatná hodnotová stupnice. Češi jako národ jsou nuceni a žijí v náročném duchovním prostředí. Jelikož jsou této nestandardní situaci neustále vystavováni jak v úrovni individuálního života, tak života obcí i státu, je lid České kotliny lépe připraven a schopen reagovat a řídit se intuicí, protože v tomto prostředí je intuitivní složka národa vyvinuta více, než kde jinde. Český národ žízní po duchovní pravdě. Jeho ateismus je jen zdánlivý. Falešná idea ateismu může být poražena jen vyšší kvalitou poznání. Česká otázka je otázkou duchovní, v Česku je evropský duchovní barometr. Totémovým zvířetem českého národa je Lev a Lev je doplňkové znamení Vodnáře. Barvy červená a bílá se objevují jako květy růží bílých a červených, zachovaly se v heraldice a symbolizují alchymické pochody. I náš český znak je má a také český lev i moravská orlice jsou vzaty z alchymie. Dle některých zpráv celé Čechy jsou plné pyramid, Karlštejn stojí na jedné z nich. Pyramidy jako vesmírné počítače jsou navrženy tak, aby aktivovaly v roce 2012 energii z hvězd, a ty pak probudí síly v hloubce dřímající.

Každý národ má ve světovém orchestru národů svůj specifický, Podstatou světa mu daný úkol, píše Staněk a Brzobohatá v pojednání „Česká otázka 2000“. V roce 1989 začala v Česku nová éra. V následné době se odehraje střetnutí sil duchovního jádra s konzumenty, ateisty, dekadenty všeho typu. Výsledek střetnutí je rozhodující pro bytí či nebytí národa. Když národ svůj úkol nesplní, stává se fíkovníkem, který nerodí. Intuice je funkcí ducha, Češi mají schopnost odcítit pravdivé od falešného, pravé od nepravého. K respektování autorit bez Pravdy jsou Češi vždy donucováni jen silou – viz České země z pohledu duchovního, poslání Čechů.

Lidé začnou vyciťovat, co zde na Zemi v tomto čase mají za úkol, tak jako např. v Česku oblíbený Tomio Nomura a pražský biskup Václav Malý stávají se tribuny lidu, jako prezident USA Obama přišel dodělat to, co nestihl ve své dřívější inkarnaci jako Lincoln. Minulost je pryč. Je třeba vědomě se zřeknout opakování starých ideologických modelů, přestat lpět na minulém, jít dopředu. Než nastane stav, že společnost povedou nejvyspělejší duchové, musí duchovní lidé prokvasit masu národa. Svou neviditelnou činností probudí spící duchy v lidech, svým vyzařováním a prací. Pak budou duchovní zákony uskutečněny i ve hmotnosti, podobně jako to ve své době uskutečnil Pythagoras, v jeho vládě, jak spravoval oblast ve svém vlivu, máme příklad a vzor pro vládnutí v novém čase (viz Pythagoras ze Samosu, 2.část).

Kdo žije z práce, je zpravidla vždy chudý. Člověku, který má živého ducha, to však nevadí. On musí tvořit, i kdyby to bylo zadarmo. Společnost se rozpadá vždy, jakmile její duch připustí rozmnožení parazitujících vychytralců nad určitou míru, nad míru, kterou pracující uživí bez otřesů. Přežijí ti, kteří tvoří, neboli ti poslední. Jan Scheffler: Poutník cherubínský: Kdo v nebi růžemi chce věnčit svoji skráň, zde musí na Zemi být trním popíchán. Ti, kteří jsou bohatí a nečinní, netvoří, jejich duch vyhasne a tím i energie jejich těla. Budou posledními. Podstatou všeho existujícího je duchovní energie, vycházející z Podstaty světa, z Boha jako prapříčiny světa. Snížením frekvence vibrací neboli ochlazením duchovní energie vzniká hmotný svět, vesmír. Existuje tu proto, aby se stal zobrazovacím místem následků duchovních dějů, místem vývoje a zdokonalení duchovních bytostí. V samoregulujících mechanismech stvoření jsou zabudovány pojistky, které zajišťují zničení těch, kteří ke zničení světa přispívají.

Smyslem života je poznání zákonů hmotných, jemnohmotných (astrálu) a duchovních, tedy poznání Boží vůle na všech úrovních. Člověk žije proto, aby ducha (věčnost) v sobě objevil, oživil a učinil schopným samostatné individuální existence i po smrti těla. Jakmile člověk poznává univerzální zákony a žije podle nich, dostává se do Boží vůle a tím okamžikem vstoupí do jeho duše klid a pocit štěstí. Pocit štěstí je vnitřní stav, není závislý na stavu zevních podmínek. Teokratická společnost je vláda Boží vůle, tedy duchovních zákonů, nikoliv vláda kněží – viz Pythagoras ze Samosu, 2. část.

Lidské zrození je vzácnou výsadou. Máte-li je, a jestliže se nenamáháte dosáhnout svého dědictví, božství, tu vaše lidské zrození bude nadarmo. Která duše se zrodila v člověku, ta má možnost a nárok i povinnost jít cestou mystickou a poznat Podstatu světa, Boha, kdežto v jiných říších to není možné. Prasíla je přítomná všude a ve všem, ale není všude projevena ve stejné dokonalosti. Je 7 úrovní a v každé úrovni se projevuje v jiném stupni. Tyto úrovně jsou jak v makro, tak v mikrosvětě, v člověku; to je oněch sedm hlavních čaker, po nichž jako po žebříku probíhá vývoj člověka od zvířete v božství. Osobní zevní já se vyvíjí od narození výchovou a zevními okolnostmi a končí u nezasvěceného člověka tělesnou smrtí. Jenom vnitřní duchovní čili božská podstata člověka je nesmrtelná a trvá navěky. Jenomže o této své božské podstatě průměrný člověk nic neví. Ve vzkříšení duchovním je mnohem více logiky, než v nesmyslné víře ve vzkříšení tělesné, jak učí zevní náboženství.

Jde o to, abychom věci neoddělovali, ale hledali cestu integrace, cestu hledání tvůrčích způsobů sjednocování protikladů, nikoli zaplétání se do boje mezi nimi. Vždyť Stalin a Hitler sehráli svého času velkou hru, svedli na scestí mnoho lidí, postavili je proti sobě, ač oba patřili do jednoho klubu, do klubu Temných sil. Temné síly jsou součástí kosmického řádu a nemohou vymizet z vývoje lidstva, dokud budou lidé nevědomí a budou používat svou vůli dle vlastní volby. U mnoha lidí je porušena rovnováha mezi vlivem světa vnitřního a vnějšího, úkolem je uvést obojí do rovnováhy. Ve věku Vodnáře se Země dostane do příznivějších proudů, rozšíří se univerzální duchovní vědy, snadněji se bude provádět mystická koncentrace, lidé se dostanou na Cestu Návratu k jedinému Bohu.

Vztah k přírodě a ke zvířatům je mírou naší duchovní vyspělosti. Příroda žije podle zákonů božích a bere si jen to, co potřebuje. To jen člověk chce mít čím dál víc a drancuje a rabuje přírodu a ještě to považuje za samozřejmé a spravedlivé. Odedávna až do 17. století naši předkové považovali svět přírody za živý organismus. Po té průmyslový a technologický pokrok přivodil mechanistické pojetí přírody. Příroda je považovaná ve světě práce, obchodu a politiky za neživý zdroj surovin pro hospodářský rozvoj. Naše ekonomika je budovaná na tomto základě a každý jsme tím ovlivněn. Přírodní svět, který se vyvíjí a je živý, jako ten náš lidský, se stal objektem pro naše kořistění. Pokoření přírody ve prospěch lidského pokroku je oficiální ideologií moderního světa.

Člověk nevědomý se nechal vmanipulovat do této ideologie vládnoucích temných sil. Ničíme životní prostředí, vyrábíme zbraně nebezpečné nejen lidstvu, ale všemu živému, bez skrupulí těžíme nerostné bohatství a zamořujeme velice vynalézavě životní prostředí; myslíme jen to, abychom my se měli dobře a po nás potopa. Takový bezuzdný vývoj vyvolává destruktivní proces, který ohrožuje již nejen přírodu, ale i člověka, jeho zdraví fyzické i duševní, což je již zřejmé a viditelné. Je na člověku, původci těchto civilizačních problémů, aby si uvědomil souvislosti, poznal zákonitosti, aby sám ze sebe prošel vnitřní proměnou. Jde o to, aby staleté, vědomé i nevědomé praktikování nepřátelství vůči přírodě proměnil v láskyplný vztah k přírodě i k planetě Zemi.

Člověk se musí duchovně vyvíjet, dnes je všeobecně duchovně zaostalý. Člověk byl povolán poznávat a zkoumat viditelné i neviditelné oblasti Země, přírody i krajiny, poznat je v jejich vzájemném působení a bdít nad harmonií životních pochodů. Člověk je na Zemi také proto, aby tvořil a aby se z toho učil. V současné kultuře se rovnovážnost vytratila, převládl rozum nad citem, vnější nad vnitřním, materialismus potlačil spiritualitu, hrubé mužské panuje nad jemnějším ženským, tělo nad duší, dočasnost nad věčností. Tím se vytratila i schopnost a citlivost člověka vnímat neviditelné, pro životní kvalitu rozhodující dimenze Země, přírody, krajiny. Příroda činí muže z dítěte a slepici z vejce. A Bůh činí muže před dítětem a slepici před vejcem. Člověk své směřování k dobru či zlu poznává po ovoci svého konání. Involuční síly se smějí, když se někdo v duchovním vedení ztratí, zasáhnou a dotyčného vedou nesprávným směrem. Nejde o zlý úmysl, ale o bolestný, leč plodný způsob učení. Tolstoj: Dokud budou jatka, budou i bojiště.

Vyprávěla mi Jindřiška, jak jednou vařila a poslouchala televizi. Povídali tam lidé z jedné malé obce, jak je u nich hezky, jak jsou tam všichni spokojeni a žijí v naprosté sounáležitosti. Šla se schválně podívat, čekala krásně upravenou obec, ale viděla naopak vše ve zcela přírodním stavu. Když se lépe podívala na lidi tam bydlící, viděla je v dřívějším životě jako hovězí skot z jednoho stáda a jen jednoho starého muže jako velmi sedřeného a upracovaného koně. V tomto životě byly jejich duše velmi spokojené s tím, jak žily a kde žily. Byla jsem velmi překvapená, domnívala jsem se dosud, že první inkarnace v lidském těle si odbývají duše u domorodých kmenů, v pralese. Toto místo bylo předmětem božího záměru, který dovolil vymanit se z ténat zla a jejich touha postoupit z nižší do vyšší úrovně vtělení byla vyslyšena. Tito noví vtělenci do lidských těl vypadali ve svém věku velmi mladě, měli krásné velké oči. Pro jiné to nebylo tak krásné prostředí, byla tam samá tráva a meze, což jim neslo vnitřní klid. Jejich skromnost a nadšení z vtělení J. velmi dojalo, byl to úžasný zážitek.

Vtělenci z chovu prasat, díky omezenému prostoru žijící v naprosto neuspokojivých a nepřirozených podmínkách života, nesou si pak sebou do lidského vtělení nespokojenost, agresivitu a hledají pro sebe jen to plné koryto, které měli dříve připravené. Jejich představa z pozice prvního vtělení je, že teď se budou mít a když nedostanou podporu, jsou až nepříčetní, neumí pracovat. Proto je nutné, aby společnost věděla, že o takové bytosti se musí postarat, naučit je pracovat, je to její povinnost, neboť sama je na vině, má odpovědnost za velkochovy, když z nich všichni žijí, tak také nesou následky z toho vyplývající. Lidem se vrací jako karma to, co sami ve velkochovech duším připravujícím se do lidského vtělení v domácích zvířatech připravili. Takové společnosti se spravedlivě vrací to, co uvedla do života, aby pochopila nesprávnost svého jednání. Viz Putování duše, II. část.

Zatímco při půstu jsme odděleni od jídla, jsme v dualitě, a musíme se nejdéle jak za tři čtyři měsíce vrátit ke stravě, jinak bychom zemřeli, tak při pranické výživě žijeme z energie vesmíru, jsme v jednotě s veškerenstvem, jsme vyživováni jemnohmotnou energií, kterou Indové zvou prana, Číňané čchi, Japonci ki, Polynézané mana. Pranická výživa přináší na fyzické úrovni dokonalé zdraví. Žijeme již v době, kdy se starý svět rozpadá a díky intenzivnímu přílivu energií z kosmu, bude stále snazší živit se pranou. Odhaduje se, že až 40 tisíc lidí dnes nepotřebuje k životu fyzickou potravu, viz: Výživa a strava Bohů. Velmi zvláštní je, že o pranickou výživu se nezajímá ministerstvo zdravotnictví, ale ministerstvo obrany a NASA. Ti provádějí výzkumy s lidmi, kteří se stravují pranou, ale výsledky nezveřejňují. Jak lidé v novém věku budou přecházet na tento způsob stravy, přinese jim to dokonalé zdraví, svobodu, nezávislost, nebude potřeba jednou ani potravinářský ani farmaceutický průmysl, nebude potřeba ani lékařů (Henri Monfort v ČR, Vesmírná energie-strava budoucnosti/Meduňka únor 2012), ani tak hanebných velkochovů.

Duchovní nauka je na Zemi vybudována tradicí od nejstarších dob Mistry čili adepty. Schopnosti adeptů jsou neomezené a přesahují vše, co může lidský rozum pochopit. Jsou v přímém spojení s Božstvím a mohou dle své vůle vidět do všech oblastí a časů vesmíru, viditelných i neviditelných, ale také tam mohou vstoupit svým duchem a pozorovat vše přímo. Ve všech vysokých naukách starého náboženství nalezneme vědění, které pochází od těch, kteří nepodlehli Pádu. Ona velká nauka učí o věčném duchovním člověku, jenž byl kdysi spojen s Bohem a odpadl od něho, protože se ve svém já od Boha oddělil – a pak se mu ohlašuje Cesta, která ho vede zase vzhůru, aby svého Boha nalezl nanovo, v sobě, ve svém Já.

Viditelný Vesmír je nejzazší opačný pól všeobjímajícího a věčného Ducha, který je sám v sobě. Ve svém Já je skrytá celá nekonečnost – sám musíš volit, co z této nekonečnosti můžeš v sobě projevit – a ve středu této nekonečnosti se ti zrodí nanovo tvůj Bůh, a jednou poznáš, že tě objímá v celém tvém Já.

Starověká filosofie kladla důraz na hledání pravdy a lidskosti a hromadění materiálních hodnot považovala za činnost nedůstojnou, zbytečně stravující vzácný čas žití. Schopnost prozření lze považovat za důsledek vědomého napojení na univerzální informační pole; prozření vyžaduje vůli, soustředění a prostý život. V hinduismu se filosofie a náboženství prolíná těsně, zatímco thovtismus neboli hermetika klade do popředí filosofii a náboženství slouží jako opěrná kostra. Thovtismus byl věděcky propracovaná filosofie a sociální systém organizace společnosti, kde lid žil v prostých, ale humánních a sociálně spravedlivých podmínkách, kde duchovní elita byla nepočetná, ale tvořila kompaktní vrstvu společnosti. Základem byla Velká rodina, jíž tvořilo obvykle čtyři pokolení příbuzných, v čele rodiny byl obvykle nejstarší. Několik spřízněných rodin tvořilo klan, v čele klanu býval hierofant nižšího zasvěcení. Tehdy nebyly války ani násilí, protože nebyl boj o moc a bohatství. Zkoušky se skládaly z fyzické zdatnosti, etické a mentální vyspělosti, což tvořilo malá mystéria, podobná maturitě. Velká mystéria absolvovali již nemnozí, např. Mojžíš i Orfeus. Rodová soudržnost a pospolitost byla charakteristická, symbolem klanu bývalo zvíře nebo rostlina, totém. V době duchovních mystérií bylo umění, náboženství a věda jedno. Dnešní lidstvo tyto znalosti ztratilo.

Matka Boží a Panna je na obloze symbolizována souhvězdím Panny. Na počátku roku, který spadá na 25. prosinec, kdy již u Mithraistů bylo slaveno narození Spasitele, vystupuje na obzor znamení Panny. Pod jejíma nohama je znamení Draka čili Pythona či Tyfona, který chce činit úklady jejím patám. Maria Panna je mystickou Vodou, ze které musí být člověk zrozen právě tak jako z Ducha, což znamená, že jen součinností Ducha, který Vodu oplodní, může být člověk znovuzrozen. K tomu se vztahují slova Kristova o znovuzrození čili křtu Vodou a Duchem. Příroda je rouchem božím a toto roucho nám ukazuje postup vývoje duchovního, a sice nejen ve vesmíru, ale i v člověku. Postup Slunce Zodiakem je znázorněním Cesty mystické.

Nový Jeruzalém je synonymem pro transformovaný zemský kosmos. Božská Moudrost, Sofia, je ženský doplněk Krista. Zjevení Janovo ji dává jméno Nový Jeruzalém, nevěsta Kristova. Na Západě byla tato postava zapomenuta, na prahu středověku se znovu objevila v kultu Panny Marie. Zevní svět je obrazem vnitřního světa duchovního. Souhlas dějů ve Vesmíru, např. návrat Slunce při slunovratu, je v naprostém a přesném spojení s lidským vývojem mystickým. O Vánocích se vrací Slunce, které je nejen symbolem nýbrž i skutečným sídlem Krista, jenž odtud řídí vývoj naší planety, vrací se i Jeho milost a proto v člověku je Jeho vliv mnohem větší než jindy; naši předci říkali požehnaný čas vánoční.

Do takového marastu, v jakém jsme se dnes celosvětově ocitli, zavedlo člověka jeho nižší já, ego a z tohoto srabu ho může vyvést jedině jeho lepší Já, jeho božská podstata. Je tedy třeba, aby každý, kdo se chce vyvíjet výše, kdo chce jít cestou evoluce, aby se obrátil dovnitř o pomoc na své božské vědomí. Pokud zůstane stát a nic neudělá, bude se propadat do bahna stagnace a pokud bude dál pokračovat v hrátkách ega, může se propadnout až do podsvětí.

Vědomí Jednoty s Podstatou bytí jsme ztratili v okamžiku, kdy jsme se začali orientovat pouze na ty informace, které k nám přicházejí skrze fyzické smysly a které zpracovává rozum a zapomněli jsme na náš původ, smysl života a na naši božskou podstatu. Vzniklo oddělení a přineslo nám zkušenost strachu. Ztratili jsme původní pocit vnitřního naplnění a bezpečí v životě a začali ho hledat ve vnějším světě. Zapomněli jsme na věčný koloběh života, kdy smrt je pouze přestupem naší božské podstaty do jiné úrovně vědomí. Rozum, který tak dominuje v naší době, musí být na cestě mystické úplně potlačen do pozadí tak, aby člověka vedl jen v určitých záležitostech světských. Později, když je žák obdařen z milosti boží vyšší moudrostí, nepotřebuje ani ve světských záležitostech zevní rozum, neboť vše, co je mu třeba vědět, obdrží z nitra.

Je třeba se odpojit od konvenčního modelu reality, který nás směřuje k omezení, ke zlu, nedostatku, nemoci a smrti, neboli k duálnímu pohledu na život. Konvenční realita je kolektivním vědomím, či spíše nevědomím lidstva již míjejícího času. Vnější svět není příčinou, příčinou jsme my. Jediné, co musíme dát do pořádku, je to, nač myslíme. Mysl je prvotní příčina, prožíváme to, co je ve vašem vědomí, co v něm není, nemůžeme prožívat, neboť vědomí je prožitek. Příčina a následek působí vždy zevnitř, vnější neexistuje samo od sebe. Je třeba zachytit skutečnost zevnitř. Uvnitř vytvořit nový obraz, který nahradí starý vnější obraz. Nejprve potřebujeme poznat Pravdu, ta pak přivodí morální převrat. Vývojová cesta vede od zevního rozumu k vnitřnímu citu a k vnitřní moudrosti. Neboť vyšší poznání, vyšší duchovní světy nejsou vně, nenalezneme je venku, ale uvnitř. Čtvrtý rozměr není zevně, ale uvnitř, přes Máju do nitra hmoty, k podstatě sil, k Prapříčině všeho.

Změna frekvence z nižší na vyšší a opačně je možná díky transformátoru, jímž je srdce Velké Matky, střed naší Galaxie Mléčné dráhy, v člověku je to pak lidské srdce. Nacházíme se v čase konce staré karmy. Matka Bohyně nás zve ke vstupu do jejího očistného kotle, kdy vše staré musí projít smrtí, aby nové se mohlo narodit. Je to transformace z duality do Jednoty, pokud to neuděláme, nemáme dost sil a světla k postupu na vyšší úroveň vývoje. Nový svět éteru-jednoty, Kristova úroveň vědomí, představuje fúzi polarit, obě mají stejnou důležitost a obě jsou přijímány. Vlastnictví nemá naprosto žádný význam, jakmile sestoupíme do podsvětí, majetek je nám odňat, dostane se nám ale daleko většího bohatství. Mnozí z domnělých nepřátel jsou ve skutečnosti zrcadlovým obrazem našich vlastních skrytých vlastností, zápasem se sebou posilujeme nitro, abychom se naučili s protipóly žít v pohodě, aby nás nevyváděly ze středu (viz Návrat Velké Matky a také z Pohádek duchovní výklad Popelky).

Dobrat se všeho až do dna Moudrosti, jak dole tak nahoře vyžaduje stejnou úctu, nakonec dosáhneme vnitřního míru a pohody. Moudrost srdce je transformací ve vyšší. Chrámem je lidské tělo a také astrální tělo. Oboje musí být zbořeno, než vstoupí do člověka Spasitel, než se plně rozvine vnitřní život. Přijdou dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, který by nebyl zbořen. Kámen na kameni jsou myšleny buňky lidského těla.

Vývoj člověka je trojí: Pád z Ráje – Vývoj člověka od zvířete v božství – Návrat ztraceného Syna a Dcery. První člověk Adam (první člověk schopný sebe vývoje) v ráji zhřešil, tj. upadal víc a víc do hmoty, do hmotného světa a již zapomněl na svět božský-duchovní. Zůstala mu jen malá jiskřička a tu musí roznítit v plamínek, tím dostane vnitřní Světlo na Cestu, což znamená, že pozná sám ze sebe pravdu od lži a falše, pravé od nepravého, moudré od nemoudrého. Důležité je poznat sám sebe, to ve světě hmotném nenajde. Abys poznal Já veškerenstva, musíš nejdříve poznat svoje Já, to přináší pokoru a umenšování ega. Rosteme v poměru, jak se naučíme znát sebe a svoje schopnosti. Ztrátou úsilí o hledání Boha ztrácí člověk smysl svého bytí. Ztrácí to, co ho odlišuje od zvířete, smysl pro věčnost.

Člověk je ze dvou třetin zvíře, vše zvířecí, pudové a tělesné nás táhne ke hmotnému, temnému, nevědomému, tedy do hříchu, do Pádu. Jen překonáním touhy po hmotném a požitcích tělesných, pokorou a láskou, pokáním a nehřešením se vyvíjíme vzhůru od hmotného k duchovnímu. Protože člověk je slabý a síly světa hmotného jsou velké a lákavé, bez pomoci Boží se vzhůru nevyhrabe. Proto v době největší tmy a bolesti, pádů a strachů, obrací se člověk k Bohu o pomoc a podle naší víry, pokory, trpělivosti a vytrvalosti je nám pomáháno zevnitř (síla) i zvnějšku (příznivější okolnosti). Jak chce člověk poznat nesmírnou sílu, kterou vlastní člověk duchovní, když se nikdy nepokusí ji získat? Takovou sílu nelze získat ani mocí, ani penězi, cenou je odříkání světského. Jen víra a myšlenka nás spojuje s božstvím. Proto také generace před námi dodržující desatero, začínali každý den a každou práci i činnost s prosbou o pomoc boží a byli tehdy lidé zdraví, spokojení, nebylo zločinů ani zločinců a každý se mohl dopracovat lepšího. Až ta Francouzská revoluce…

Francouzská revoluce zamítla Boha a vrchnost a povýšila na trůn lidský rozum. Tím byla postavena hradba vědám duchovním, neboť směry badatelské se obrátily a začaly se ubírat jiným směrem. Školní věda začala pracovat výhradně na základě racionalismu, čili zevním rozumem. Vše, co nám zanechal starověk a středověk, bylo šmahem zamítnuto a podupáno, vše nepochopitelné pro rozum bylo vystaveno skepsi a staré duchovní tradice i pravé poklady vědění vysokého i pro život praktického, byly zapomenuty. Není vše pravda, co psali staří autoři a čemu věřili, ale mnozí z nich, zejména spisovatelé z Bratrstva Rosikruciánů, zanechali nám nesmírné vědění, které kdyby se stalo všeobecným majetkem, přineslo by ohromné světlo do všech oborů zevní vědy. Mnoho tzv. novějších vynálezů bylo dávno vynalezeno, jak se často s úžasem zjišťujeme.

Védy jsou posvátné knihy Indů, nejvyšší filosofie na světě. Sestávají z různých částí. Ayur-véda je věda o zdraví, obsahuje všechna tajemství lidského těla, nemocí, léčení a uchování zdraví. Zasvěcenci znali už před 5-6 tisíci lety tajemství a způsob, jak nahradit zraněné orgány těla zdravými orgány z mrtvol. Prováděli nejneuvěřitelnější operace, dokázali nahradit slepé oko zdravým u lidí i zvířat, dokázali nahradit celou lidskou končetinu. Věděli, že příčinou nemocí jsou myriády neviditelných živých tvorů (bakterie) a věděli, že jsou buňkami neviditelného démonického ducha. Zlý duch obsadí jedince či více lidí, a když jsou vibrace člověka a démona totožné, člověk onemocní. Vždy jsou lidé, jejichž vibrace jsou jiné, ti jsou imunní. Západní vědci se nikdy ani nepokusili v této oblasti pátrat, snad s výjimkou zasvěcenců jako byl Paracelsus. Každá nemoc pochází z posedlosti různými démony. Indové démony nemoci popsali a dokonce barevně zobrazili: démon moru je černý netvor, mor se zve také černou smrtí; žlutý démon způsobuje smrtelnou nemoc žlutou horečku; zápal plic je způsoben červeným netvorem jakoby upleteným z ohně a plamenů, atp. Není reálné jen to, co zříme nedokonalým tělesným zrakem.

Učenci stále narážejí na tentýž problém, který lze vyjádřit hranicí mezi říší ducha a říší hmoty. Jejím odstraněním by bylo vše srozumitelnější a jasné. Ale toto odstranění je právě mystériem, ke kterému je nutno se probojovat vlastním individuálním vývojem, k němuž věda materialistická dojít nemůže. Důkladná znalost světa neviditelného je mnohem důležitější, než nejdůkladnější znalost světa hmotného, protože svět neviditelný je vlastní podstatou a příčinou světa hmotného. Dokud člověk nebude znát důkladně svět neviditelný, potud i tento svět hmotný bude mu naprostou záhadou. V tomto období ocitli jsme se na nejnižším bodě duchovního vědění, zatímco zevní světská učenost je povyšována na trůn a zdánlivě se jí vše klaní, ale jejím kořenem je pýcha. Kdežto vnitřní světlo Ducha dá lidem připraveným, třeba prostým a světsky nevzdělaným všechno vědění bez knih a dlouhých studií. Tyto věci se již dávno dějí v nitru každého mystika.

Přichází doba, kdy se lidstvo bude muset zabývat duchovním vývojem, bude muset poznávat Řád světa a univerzální kosmické zákony, aby přežilo. Kritériem vývoje ve vesmíru je duchovní vývoj a k němu je člověk předurčen od prvopočátku. Je dobré znát zákony stvoření dříve, než vstoupíme na vyšší stupeň vědomí, nebudeme tam pak tak ztraceni a zmateni. Duchovní věda se stane zanedlouho základem věd, stane se syntézou všech ostatních věd, jakmile ukáže jednotu a spojitost všech věd přírodních. Známkou pozitivní společenské evoluce je vývoj k jednotě, ne k separatismu a dualitě. Bez vyspělého myšlení nemůže mít společnost ani vyspělé technologie, neboť vyspělé technologie bez vyspělého myšlení vedou ke zkáze, nikoli k pokroku. Po vědeckém výzkumu hmotného světa začne lidstvo zkoumat i svět duševní. Na této cestě máme za sebou sotva pár kroků a čeká nás mnohé dosud nepředstavitelné a lidskému chápání vymykající se poznání.

Končí éra Železného věku, kdy vládl mužský princip a nastupuje éra Zlatého věku Vodnáře, která přináší lidstvu produchovnění a vládu ženského principu. V této přechodné době je k dispozici veškeré duchovní učení, které bylo dříve skryto. Je zde i učení pravé lásky jako nadstavba Zlatého věku lidstva. Naše planeta postupuje ve svém vývoji do vyšších sfér a očišťuje se. Přestává být planetou Kříže a až bude její vývoj na vrcholu, bude procházet Zlatým věkem lidstva a bude zvána Hvězdou míru. Proto je zde inkarnováno mnoho bytostí, které si vyžádaly milost, aby zde mohly být v tento přechodný čas, získat poučení a možnost urychlit svůj duchovní vývoj. V tento pohnutý čas je zde inkarnováno mnoho duchovních mistrů Světla i temnot. Jsou k nim přitahováni jejich žáci, jsou vedeni tam, kam dle svých vibrací náležejí.

Kdo chce postoupit do Zlatého věku lidstva s touto planetou, musí pracovat na sobě samém, zbavit se nánosů negativity agresivního myšlení a cítění, rozloučit se s magií a jít za Světlem nejvyššího principu Lásky a Pravdy. Je třeba umět vidět krásu ve svém okolí a radovat se z dílčích úspěchů, neboť s láskou a porozuměním eliminujeme negativitu, která nás obklopuje. Pro zachování duchovní atmosféry je nevyhnutelná upřímná láska a harmonie; z nepořádku tak jako z disonancí v hudbě vycházejí ničivé síly. Naše myšlenky a emoce spolu vytvářejí svět kolem nás, napojením se přes naše srdce na srdce Matky Země můžeme dokonce zlepšit životní prostředí pomocí lidského světelného těla.

Člověku přes expanzivní nárůst informací neustále chybí ucelený obraz světa a života. Není pochyby o tom, že žijeme v době neobyčejně vážné a pohnuté. Všechny události, které se dějí kolem nás, uvnitř nás a ve světě, nedějí se náhodně. Měly by probudit lidstvo k tomu, co se to děje a proč se to děje. Nemůžeme pochopit, jak jsme se do současné situace dostali, pokud nepoznáme děje, které nás tam dovedly, neboť to, co bylo, souvisí s tím, co se děje nyní, od Atlantidy, přes Egypt, obě světové války k dnešní globální světové vládě temných sil, to vše spolu souvisí. Ti, kdo nechápou, nechtějí nebo nemohou pochopit, budou shledáni duchovně mrtvými a je jedno, zda za života nebo jako individuální vědomí po smrti těla. Morálka odpovídá velikosti Ducha v nás. Jak dokonale jsme zpracovali naše sobecké já, ego, takový je náš hodnotový systém i morálka člověka. Na planetu Zemi se rodíme pro duchovní vývoj a postup. Každý život je velký dar. Nabízí vědění, lásku, sílu, moudrost a poznání sebe sama na cestě duchovního růstu.

Většina lidí dosud nenavázala se svou duší, se svým vyšším Já, úplné spojení. Vyšší Já je individualizací Absolutna v nás, je to božský prototyp každé bytosti. Spojit se s vyšším Já je přelomovou zkušeností. Následné rozšíření vědomí přináší nesmírnou radost a uspokojení. Zpravidla člověku přetváří život, protože radikálně mění chápání samotného života. Dobro, které všichni hledáme, je boží vzor. Lidé, kteří v životě prožívají muka a vnitřní nepokoj, jsou na úrovni, kdy jejich život neodráží jejich vyšší Já, boží vzor či plán jejich existence, jsou bez cíle. Když už jsme zaměřeni na cíl, učíme se nižší já ovládat vyšším Já. Když se tak stane a lidská bytost je ve spojení s Já, pak všechny oblasti jejího života ovládne nenucená uvolněnost a mír. Sledování cíle je vynikající harmonizační faktor.

Nový svět je Jednota, starý svět je matrix, tj. silový aparát. V tomto čase je pro nás čtvrtá až šestá dimenze již otevřená, záleží jen na nás, na našem rozhodnutí, zda své vědomí pozvedneme výš. Výběr je jen na nás, pro mnoho duchovních lidí je to již realita. Každý má odpovědnost za svou volbu. Vývoj jde do polo hmoty, budeme vidět v rovině hmotné i astrální, budeme moci přepínat, ve kterém světě budeme chtít žít, ve světě dualitním či ve světě jednoty. Dnes je duchovní život v mocném přílivu a bude ještě dále stoupat. Náboženství éry Ryb nebudou již potřebná, budou se reformovat, spojovat, doplňovat. Praví křesťané mají Boha v srdci, nepraví ho mají jen na jazyku, k nim patří příslušníci mnohých církví, takže tyto církve se stávají mrtvými. Pravdu Boží lze šířit pouze s láskou, porozuměním a soucitem, a k tomu nikdo, ani kněží, ani církev nepotřebují nezbytně ani bohatství, ani moc ani politický vliv. Příčina neštěstí a utrpení lidstva tkví v jeho nevědomosti, lidé se stali kořistí bratrstev zrcadlové sféry, které se zjevnými úmysly imitují svatý život. Nejvíce se bude důvěřovat vlastní duchovní skutečnosti. Lidé přestanou hledat Boha mimo sebe a pochopí, že Bůh je principem rozvoje a směřování k celistvosti, dokonalosti.

 

Počátkem devadesátých let přijela do Prahy skupina vědeckých pracovníků z Ukrajiny pod vedením Dr. Lijany Musatové, která přednášela na VŠ v Dejvicích, léčila a vedla kurzy holotropního dýchání. Vyprávěla, když byli na Akademii věd, tak pracovali krom jiného i na telepatii. Některým z nich se podařilo vstoupit vědomě na astrál. Tam je provázely bytosti, ukázaly jim mnohé a také to, jak by oni sami dopadli, když by ve výzkumu telepatie ve prospěch armády a válčení dál pokračovali. Nikdo z nich dál na projektu nespolupracoval a po rozpadu SSSR přijeli do Prahy přednášet, věděli, že v České kotlině a v Praze jsou pro duchovní práci mimořádně příznivé podmínky. Nebyli křesťané západního typu, vycházeli z pravoslaví a z duchovní nauky Avesta. Převyprávím zkráceně to, co jsme se mohli dozvědět z jedné jejich přednášky konané dne 6. 11. 1995 pro srovnání s ostatním zde uvedeným.

Na Zemi se uskutečňoval experiment společné karmy. V té době na planetu zaútočily negativní síly a my, duchovní bytosti jsme samy odbočily, dovedly jsme se do slepé uličky vývoje. První lidé měli jemnější vibrace, chápali smysl své existence, znali cestu Země a čím ji pomoci, věděli, že mají rozvíjet svou duchovnost a pečovat o přírodu. Vládl Býk a doplňkovým znamením byl Štír, pokušitel. Lidé začali být pokoušeni a podléhali. Výměnou za radosti hrubo hmotné klesali níž a níž a byli zataženi do kola znovuzrozování. Ztráceli spojení s duchovními světy, začali zhotovovat modly, až nakonec přestali v Boha i věřit. Pojídáním živočišné potravy přijímali na sebe živočišné programy ze zvířat.

Negativními silami byl dán program života na Zemi jako neustálý cyklus plození potomstva a místo toho, aby proces řídili, nevěděli již, koho přivádějí na svět a proč. (Tento program, jak je všeobecně známo, vehementně prosazuje Vatikán, a to zákazem potratů a zákazem antikoncepce, vědomě a s cílem, aby sex nebyl spojován s citem, ale se strachem). Negativní síly zasáhly dle zásady Rozděl a panuj a vznikly různé jazyky, oddělenost, špatná komunikace mezi lidmi. Lidé pracovali, stavěli si příbytky, oddávali se požitkům z jídla a sexu, soupeřili. Žreci, kněží, začali ztrácet svou moc a z důvodu znovu získání moci někteří začali používat magii, což bylo již velmi nebezpečné. Existovaly velmi mocné programy, kterými se dal ovlivnit osud lidstva (Archa úmluvy, Kámen mudrců aj), stalo se to nebezpečným, zneužívalo se to. Někteří z kněží dostali pokyn dematerializovat všechny přístroje, poslední z nich vše zapečetil a sám se dematerializoval.

Archandělé začali připravovat první Apokalypsu, tedy očistu vodou, potopu, zbavení se negativních programů. Všichni měli odejít tam, kam patřili: duch k duchu, hmota ke hmotě. Pozastavili na několik dní planetu, roztavily se ledovce, museli jsme odejít ze svých fyzických těl. Vše proběhlo velmi rychle během několika týdnů, nestačilo to pročistit planetu od mágů. Nastala éra smíšení Dobra se zlem. Již jsme nerozlišili dobro a zlo od sebe, ztratili jsme duchovní zrak, toho využily negativní síly, takže jsme své vibrace začali měnit na hrubohmotné, tím jsme automaticky přitáhli podobné, tedy zlo.

Představitelé duchovních hierarchií si lámali hlavu, jak pomoci, nesměli porušit kosmické zákony, kdy vyšší hierarchie nesmí bez požádání zasahovat do evoluce nižšího článku vývoje, my jsme se přestali na ně obracet o pomoc. Pokoušeli se navázat spojení přes religie, náboženství – vznikly Védy, Talmud, Bible, to vše pocházelo z jednoho pramene, s ohledem na zvláštnosti regionů. Šambala vymýšlela, co dál, rozhodlo se, že se budou inkarnovat bohové na Zemi, tak se inkarnovali představitelé Šambaly v lidském těle, jako byl před 3 tisíci lety Krišna, dále Jindra, Buddha, Manas - praotec lidství, duchovní otec Mayů, Aztéků a Inků. Lidé vše polidštili, pokazili, začali přinášet lidské oběti a přitáhli si další zlo, násilí. Nakonec přišel na pomoc i Ježíš Kristus. Mohamed zakládal obrovskou náboženskou religii, zamíchalo se tam mnoho zla, je to dnes agresivní náboženství, není v Šambale.

Končí etapa smíšení dobra a zla, začíná oddělování Světla od Tmy nebo Zrna od Plev. Pomoc Šambaly v tomto čase je, že se vše posunuje dopředu, dochází k tzv. geometrické progresi času, kdy se čas urychluje, čas běží rychleji, než našim předkům, Vodnář přichází dříve kvůli naší záchraně. Stojíme před volbou, co je pro nás důležitější, duch nebo hmota, proto je i více pomoci shůry. Začíná příprava na globální myšlení kosmické. Zkouška je důležitá, Apokalypsa bude probíhat jako očista planety od negativních změn; svou agresí, činy i myšlenkami hubíme planetu, proto povodně, zemětřesení, anomálie počasí, tyto jevy nejsou od pozitivních bytostí. Lidé sami na úrovni svého podvědomí si připravují Apokalypsu. Konec světa bude pro ty, kteří se měnili na stranu, jak si Bůh nepřál. Zůstanou jen duchovní bytosti, pro ně bude záchrana, nová epocha. Archandělé jako svět sedmý, jsou mezi námi a Šambalou; vojska archanděla Michaela provedou očistu Země.

První Apokalypsa byla trochu nepodařená, odehrála se velmi rychle, všichni se z toho v duchovnu poučili (i pro jiné planety), tato se neodehraje tak rychle, budeme pod neustálou volbou, pak každého z nás nezávislé systémy vyhodnotí. Nasbírali jsme obrovský negativní potenciál. Vše, co je láska a milosrdenství, je Bůh, ostatní je negativní. Vybuchnou i elektrárny, jsou to vředy na těle Země, berou energii z jejího těla a používají ji proti ní, Země se chce toho zbavit. V Bibli je mnoho zakódováno … hvězda zvaná Pelyněk (rusky černobyl)…divoké zvíře z moře je finanční moc, zvíře ze země je politická moc, ta socha co mluví, je televize, která propaguje obě moci, atd. Pro zmírnění očistných procesů může udělat každý velmi moc, musí začít od sebe, zbavit se všech negací, žít podle svého svědomí, pravdy a lásky. Krize naší společnosti je krize hodnot. Mocní tohoto světa vše převedli na zboží a zisk, je třeba prohlédnout a nenechat se dál manipulovat.

Na pomoc nám přicházejí lidé patřící nové epoše, přichází 6. rasa, úkolem očisty je vytvořit nový svět, pak přijde nová epocha Světla bez Tmy. 1. bílá rasa se objevila v Arktidě (z ní zřejmě 2 větve putováním usídlené v Indii a v Evropě, zde zřejmě Keltové a jejich kněží druidové, proto velká podobnost s indickými védami) 2. rasa modrá obývala Antarktidu, nezachovala se, 3. rasa černá obývala Lemurii, 4. rasa žlutá obývala Pacifidu a 5. rasa červená obývala Atlantidu, 6. rasa přicházející, jsou duše z pátého mentálního světa, které se již nemusí inkarnovat, čekají na svou dobu, kdy během jedné inkarnace napracují velký duchovní potenciál. Už dnes se rodí děti patřící k této nové rase. Pro ně bude vyšší realita naprosto samozřejmá, telepatie, jasnovidectví, teleportace atd. Přinesou určitý genetický kód ke zdokonalení fyzického těla, bude se jich rodit stále více až asi 30%, vystřídají naši formu, postupem času se vše bude měnit na energetickou formu života.

V epoše Vodnáře budou nové objevy ve vědě, věda a náboženství se spojí, děti se budou o všem učit ve škole, bude vystavena nová Země, nové nebe, ve světě duchovně pod námi přestanou existovat pekla apod. Proces to bude dlouhodobý, bude trvat staletí. Málo žádáme o pomoc vyšší duchovní bytosti, pomáhají nesmírně rády, máme stále prosit. Z kolektivu dr. Musatové vyprávěla překladatelka Zlatníková o svém synovci, který žije v Rusku, je to geniální dítě, bylo záhadou, jak se narodilo v jejich obyčejné rodině, zjistili, že dítě mělo přijít na pomoc svému otci, kterého velmi milovalo z minulých životů, nestihlo to, narodilo se 7 měsíců po jeho smrti, uspíšilo svůj příchod na Zemi. Od malinka vyprávělo dětem ze školky i ze sousedství o bytostech, které druzí nevidí, děti poslouchaly, babička se chytala za hlavu, zakazovala mu tak mluvit. Pro něj to byla realita, chtěli jít s ním k psychiatrovi, teta musela zasáhnout. Na její otázku asi ve svých 9 letech jen po okamžiku soustředění jí jasně vyložil, co je to černá díra a další věci. Smyslem naší existence je poznání, že život je věčný, měníme jen formy a že Bůh a my jedno jsme. Vstup pro pozitivní kosmickou energii se nachází v našem srdci.

 

Ozvěny nového věku Vodnáře se projeví ve školství, zdravotnictví, ve výživě, ve vědě, v nových technologiích, dopravě, stavebnictví, životním prostředí, ve všech oblastech života, i v jeho organizaci, vědci vyjdou ven se svými vynálezy na volné energie, lidé budou spolupracovat s neviditelnými bytostmi a bytostmi přírody. Na Zemi se bude žít souběžně ve více dimenzích. Úkolem Česka a Čechů je být předvojem, od nás energie půjdou dál do světa, jejich čas a úkoly přijdou později. Éter se považuje za 5. prvek a za syntézu všech 4 základních prvků Země. Éter nemá v sobě materiální substanci, v jeho kontextu může dojít k fůzi polarit, kdy polarity se začnou slučovat, a tudíž se také začnou rozpouštět závoje mezi dimenzemi. Nová sféra éteru se vyznačuje sjednocením, prostorovostí a neviditelností a svou podstatou přináší možnost míru na planetě, kdy ty a já jsme jedno, sdílíme své pocity.

Steven Weinberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1979 prohlásil: … pro holistickou fyziku je čas pouhou konstantou v trojrozměrném světě… náš mozek má podle ní ve stavu meditace nebo hypnózy přístup i k jiným oblastem, které transcendují tok času… rýha velkého mozku sleduje prostor a čas…když se duševně soustředíte a stabilizujete elektromagnetickou činnost svého mozku, pak se můžete začít identifikovat s jinými dimenzemi reality, s oblastmi, které fyzikové nazývají hyperprostor… v této oblasti mohou být transcendovány časoprostorové informace, lze tam prožívat vidění na dálku, mimo tělesné zážitky i minulé životy… a letmo můžeme spatřit vize z budoucnosti. Deepak Chopra: hmotné pole je podmnožinou kvantového pole, které je podmnožinou virtuálního pole.

Model utváření světa, který použil Bůh Prvotvůrce, podává ing. Ivo Wiesner (Sága světů/Skryté skutečnosti 6/99) jako sestavu dvanácti hierarchicky řazených dimenzí. Nejvyšší 12. dimenze je doménou Boha Prvotvůrce, též je zvaná centrální vesmír a existuje podle všeho mimo oblast stvořeného a nestvořeného světa. Stvořený svět začíná až 10D. stvořený svět je obklopen 11D, která představuje zvláštní přechodovou zónu mezi stvořeným a nestvořeným světem, ve které jsou ve virtuální podobě obsaženy dva fenomény, které lze přibližně popsat jako snový mužský princip tvorby a spící ženský princip naplnění a udržení tvorby, plus cosi navíc, co zatím lidskému intelektu uniká. Proces tvorby lze znázornit asi tak, že z vůle Boha Prvotvůrce se aktivuje částice Svabhavatu (mužský princip tvorby) a částice Dévamatrí (ženský princip tvorby), z jejich spojení vzniká Logos; tato jednotka vstupem do 10D se přeměňuje na energii kvantového stavu Fohat, jako základní stavební substance nezbytná pro budování stvořeného světa, tedy duchovních, astrálních a hmotných dimenzí.

Pojmy stvořený a nestvořený svět lze pro rozsah lidského intelektu popsat jako reálný svět a snový svět. Od desáté dimenze se odvíjí hierarchie nižších dimenzí končící 3D, v níž se nacházíme a ve které začíná evoluce duchovního vědomí člověka. Pod 3D se mají projevovat relativně jednodušší dimenze organobiologické a neorganické, ale mnoho o tom nevíme. Svým 7 synům Bůh Prvotvůrce uložil poslání spočívající v sestoupení do reality 10D (osmý syn Lucifer-Brahma-Melkor byl pro vzpouru zavržen), v níž ze substance Fohat měl každý vytvořit vlastní Univerzum dle svého architektonického plánu (některé prameny poskytují informace o 12 synech). Z hlediska topologie existuje 7 stvořených Univerz v témže geometrickém prostoru, oddělených jiným tokem času. Zasvěcenci znají přechodové brány, ty se někdy periodicky či náhodně otevírají jako důsledek jaderné exploze velké ráže. S dočasnými přechody se setkalo poměrně mnoho lidí, ale podstata jevu jim zůstala utajena.

Centrum našeho Univerza leží v desáté dimenzi stvořeného světa a je sídlem Božských Rodičů a Syna, tedy Svaté Trojice (Trimurtí, Triády) a také místem zrození duchovního těla (formy) každého člověka, které je skutečnou sekvencí Božské Trojice a je to dar i odkaz Božských rodičů člověku. Toto centrum stvoření člověka v domě Božských rodičů je skutečně oním mýtickým Rájem, do něhož se jednou každý člověk opět navrátí. Devátá dimenze odděluje astrální svět od světa čistých duchovních energií Božské Trojice. V deváté dimenzi se mladý bůh mění v člověka, aby mohl nastoupit cestu vývoje vědomí ve světě hrubé hmoty a dosáhl poučení o božích zákonech, jimiž je řízen běh Univerza. Zde dochází k propojení duchovního a astrálního těla člověka po splynutí duchovního a astrálního vědomí lidské bytosti, která v ucelené formě mužo-žena sestupuje do nižších dimenzí.

Šestá až osmá dimenze je oblastí, v níž působí skupinové entity pověřené úkoly při budování Univerza a při výchově civilizací. Tyto bytosti byly stvořeny jako výkonné a pomocné sbory dávno před stvořením člověka typu Kadmon, neprošly tvrdou zkušeností s hmotnými světy, čímž se liší od lidí. 8D je sférou prabohů (Dhyanů, Elohim, Pánů Lhaů atd.), 7D je sídlem níže služebně postavených duchovních entit s vymezenou výkonnou pravomocí. 6D je doménou výkonných duchovních entit specializovaných na činnosti vztahující se k Univerzu a civilizacím, zabývají se vývojem vesmírných jazyků, mandal, symbolů, archetypů atp. Je pravděpodobné, že v 6D byl vytvořen univerzální archetyp lidské rasy Kadmon, ale své hmotné tělo obdržel v 5D. Šestá dimenze je oblastí, ve které se vyhrotily spory mezi stoupenci levého a pravého směru evoluce, které se do pozemských análů a manuskriptů promítly jako vzpoury andělů, projevující se do 3 a 4D formou krvavých a ničivých válek mezi hvězdnými světy i na Zemi, které ve specifických formách přetrvaly i ve 20. století až dodnes.

5D tvoří předěl mezi hmotnými a astrálními světy. Lidské bytosti se zde připravují na vstup do hmotného světa třetí či čtvrté dimenze a naopak po smrti hmotného těla vystupují mezidimenzním tunelem do 5D, odděluje se éterické tělo (životní energie) a lidská bytost jako komplex astrálního a duchovního těla nastupuje vyhodnocení minulého života, studuje a zdokonaluje se ve vědění a připravuje se na novou inkarnaci do hmotné dimenze. Zde sídlí prastaré civilizace, které již ukončily svůj vývoj ve hmotných dimenzích. Jednou z nich a patrně nejstarší je civilizace Arkturianů, obývající soustavu planet Bootes (Pastýř). Mnohé manuskripty o nich hovoří jako o prabozích Země, protože údajně upravili ekosféru Země, vytvořili biosféru a řídili osobně rozvoj pozemského života, uskutečnili záměnu původního slunce za současnou centrální hvězdu. Podle četných indícií byli Arkturiané tvůrci hmotného těla člověka archetypu Kadmon, které používá současné lidstvo při pobytu na Zemi. Lidské bytosti v 5D mají rozličné kompaktní formy zářivé inteligentní energie a mohou se v rámci třetí až páté dimenze pohybovat bez omezení časoprostorovými hranicemi.

4D je vyšší kvalitou vyvíjejícího se hmotného světa, zve se jemnohmotným světem. Je osídlena vesměs vysoce technicky pokročilými civilizacemi mnohem staršími, než je lidstvo Adam Kadmon. Civilizace zde sídlící a řadící se ke skupině entit levé strany odvozují svůj původ od královské dynastie Orionu, Vegy, a Siria, ale také část Plejádské civilizace, jejíž karmu silně zatížily aktivity související s válkami o nadvládu nad Zemí, Marsem a dnes už neexistujícím Tirem. Žijí zde i civilizace pravé strany zachovávající nadále věrnost Božské Trojici a Světlu. Část entit 4D má odlišnou DNA, má formu šesti až dvanácti vláknové spirály. Výhodou takové DNA je mimosmyslová komunikace, vyšší vědomí apod.; složitější struktura DNA přináší i řadu negativních jevů, především obtíže s generativním množením bytostí, jejichž stáří obnáší tisíce a více let.

Ve 4D sídlí bohové, kteří zanechali své stopy v historii Země a jejich potomci, kteří přilétají dnes na Zemi ve svých podivných letounech, aby kontrolovali a monitorovali život lidstva. Oni jsou v pozadí iniciace vzniku a rozvoje tajných společenstev, náboženských sekt a uzavřených elitářských skupin politiků a magnátů, které mají lidstvo zavést dle záměrů levé strany z cesty vedoucí přímo ke Světlu. Z hlediska evoluce lidstva Kadmon Adamah lze 4D považovat za slepou uličku vývoje, protože dle druhého plánu Stvořitele má probuzené lidstvo vstupovat přímo do 5D a omezit setrvání v hmotné dimenzi na nezbytnou dobu. 3D představuje hrubohmotnou část našeho Vesmíru, je zařazena jako nejnižší dimenze, ve které počíná cesta evoluce vědomí člověka, při čemž Země patří k planetám v nejvyšším evolučním postavení ve třetí dimenzi a stojí před přechodem do čtvrté nebo až do páté dimenze, dle vlastního rozhodnutí a vůle lidí.

 

Dosavadní tajené kontakty s některými mimozemskými civilizacemi přinesly pokročilejší technologie jak na výrobu energie, tak i na dopravu, to vše je lidstvu zatajováno od 60. let. Kolem celé záležitosti s mimozemskými existuje ohromná a propracovaná dezinformační kampaň a vše je voleno tak, aby vzbuzovalo strach. Lidé si přejí řešení krize životního prostředí, řešení krize ropné i řešení chudoby na této planetě. Technologie k tomu jsou již dávno na Zemi vyvinuty, včetně úžasných možností transplantací. Protože to vše je spojeno s využitím nulové energie, což by znamenalo decentralizaci moci, tak mocní tohoto světa vše před lidstvem tají, se záměrem udržení statusu quo, s cílem zabránit evolučnímu vývoji lidské rasy. Revoluční technologie navzdory moci mocných, jejichž nadvláda na Zemi končí, přinesou čistou, levnou a decentralizovanou energii a tím pádem i konec věku uhlí, ropy, atomového jádra a tím i konce znečišťování planety, konec chudoby a válek.

Konec starého cyklu cyklů předpověděli Mayové na zimní slunovrat 21. 12. 2012 a počátek nového cyklu předpověděli na 19. 2. 2013. V hinduistickém učení jde o podobné představy, při čemž již skončený věk byl zván Kalijuga, byl charakterizován úpadkem ducha, mysli a morálky. Evoluční cykly živlů ohně (civilizace Lir) a vody (civilizace Atlantida) jsou již za námi a nyní se nalézáme na vzdušné fází planetárního vývoje. Civilizace vzdušného živlu bude prostoupena hudbou, barvou, rytmem a celistvostí. Již dnes se lidé učí zacházet se světlem vzdušné civilizace, seznamují se s tajemstvím zákonů hudby, pracují s laserovými paprsky, učí se chápat energetické struktury, intuitivně vnímat apod. Fyzické hranice se v jednotě rozplynou, lidé budou znovu poznávat svět elementárních bytostí a tvůrčím způsobem budou spolupracovat s nimi. Skončí škola hmotou, pouta hierarchie se rozpadnou, stejně jako všechny existující staré řády, zákony a normy hmotného světa.

Závěr roku 2012 je významný tím, že dojde za zimního slunovratu k vzácně se vyskytujícímu seřazení středu Galaxie do jedné přímky se Sluncem spolu se Zemí a velkých planet sluneční soustavy, Země a celá sluneční soustava bude vystavena přílivu světla z centra Galaktického Slunce. Po roce 2012 bude Země úplně nová planeta. Příchod vodnářského věku přináší do naší sluneční soustavy novou kvalitu energií a mění člověka tím, že aktivuje jeho srdeční a korunní centrum, přináší do života princip lásky a duchovní poznání. Člověk rozvíjí své vědomí tím, že získává zkušenosti s různými těly (energetickými poli) své existence a s inteligencemi vyšších říší, které postupně ovlivňují v určitých obdobích jeho způsob poznání. Lao-c´: Neúplnému bude přidáno, zkřivené bude napraveno, prázdné bude naplněno, staré bude omlazeno, chudí budou žít v dostatku a bohatci na cestě zabloudí.

Očista planety probíhá 25 let před i po roce 2012, do roku 2032 budou muset být všechna temná místa na planetě očištěna. Ze Země je třeba odstranit temnotu válek, temnotu míst bojů, loupeží, koncentračních táborů, věznic, popravišť, jatek i bank. Čím více světla přineseme planetě svým vyzařováním, tím méně očisty bude zapotřebí. Když systémy upadají, používejte city, bez citů, zejména bez lásky, nelze se dostat kupředu. Lidé budou vyhledávat duchovní aktivity a to jim automaticky přitáhne díky jejich vysokým frekvencím veškerou potřebnou hojnost. Kde bude krajina očištěná, tam se zformují malé komunity 5D. Lidé budou spolupracovat, pomáhat si, komunikovat většinou telepaticky, budou žít v menších komunitách, život se stane prostším a jednodušším. Lidé duchovně a duševně otevření budou vidět bytosti přírody a spolupracovat s nimi, učit se od nich. Na pořad dne přijde soběstačnost, hojnost a dostatek, jež poskytuje příroda, se kterou se zachází s úctou a láskou. Starosvětská zbožnost, ta opravdová, lidová, jakou se vyznačuje Babička Boženy Němcové, úcta k Řádu bytí, lidové zvyky a obyčeje, rodina a vlast – paradoxně se budeme zřejmě vracet k trvalým hodnotám.

Problém současného světa se zdá být velmi složitým, ale lze jej napravit poměrně jednoduše. Tam, kde je tma, je třeba přinést světlo. Řešením je osvícení, poznání a skutečná univerzální spiritualita. Zahajujeme cyklus, který bude trvat půl milionu let. Bude mít charakter univerzálního míru a jednoty života. Země se stane jedním z neobyčejných center osvícení, bude tím proslulá v celém vesmíru. Jakmile dojde k obnově civilizace pomocí nových technologií, což potrvá možná 100 let, zavládne na Zemi trvalý mír a vzrůstající blahobyt. Klíčem je volná energie.

Posvátné místo v srdci je starší než stvoření samo, mnozí již tady byli milionkrát. Všechna místa, která jsme od počátku věků navštívili, jsou zde zaznamenaná; zde je uloženo, jaký je tvůj pravý smysl pozemského bytí. Zde začalo tvoření, zde sídlí Stvořitel, zde je vše možné. Najdi cestu do svého duchovního srdce a začni snít sen o novém, zdravém a krásném světě. Nyní jsme na prahu svítání. Je to úžasná doba. Svět potřebuje lidi, kteří chápou současný stav a jsou ochotni jít vpřed.

V Praze dne 8. 6. 2012 – vaše Iva Hrušková

Nikoliv za učeností by se měl člověk honit- neboť to vše je plodem Stromu poznání – nýbrž v pravé lásce a v pokoře by měl člověk na Boha čekat. Až přijde pravý čas, přijde Pán a osvobodí ho a požehná potom Strom poznání. Člověk bude potom moci užívat všech plodů pravého poznání do věčnosti. Lorber.

Ku vzkříšení. Kdo se choulí, když Bůh volá, pro věk ztracen, vržen k trouchni.

Slyšíš lide, … kdo jste spali … procitněte.

Nikdy se neptej, komu zvoní hrana. Tobě zvoní.