Moudra

· Není těžšího boje, než překonat sám sebe – dokonalé vítězství je jen v překonání sama sebe

· Život každého člověka na Zemi je zápasem - člověk je dítětem Země a dědicem nebes

· Moudrost nesídlí nikdy v těle hříchům podrobeném, tak jako nikdy nevstoupí do duše ovládané klamem nebo zlovůlí

· Pro svůj vývoj potřebujeme přesně to, co máme a co prožíváme v tomto okamžiku. Vše je dokonalé, Prozřetelnost nedělá chyby

· Bůh hovoří ke každému. Otázkou není, ke komu mluví, ale kdo mu naslouchá.

· Představa ega, že je lepší než všichni ostatní, je příčinou všeho utrpení a mrzutostí

· Průměrný člověk je bůh, jenž hraje si na blázna

· Mysl individuálního ducha vzrůstá po mnoho věků, mysl těla je od včerejška

· Duše božská, buddhi, je onou šňůrou věčnosti, na níž jsou jako perličky navlečeny jednotlivé lidské existence v různých světech

· Všechno zevní vědění pochází z člověka a jeho nedokonalých smyslů a všechno vědění vnitřní, skryté či ezoterní pochází z Boha

· Kdo je prost všech předsudků? Jenom ten, kdo se dovede odpoutat od všech názorů světa

· Prostá mysl je vzdálena zevní učenosti; za to je naplněna dětskou vírou

· Duše, která nepoznala svého Boha, musí znovu putovat do jiného těla

· Jestliže ses na Zemi nespojil se svým Bohem, nebudeš s ním spojen ani po smrti

· Z toho, co sis vydobyl ve svém tělesném životě z duchovna, bude vytvořena tvoje budoucí tělesná forma a též tvá moc, v níž budeš působit

· Zevní člověk je smrtelný, vnitřní je věčný

· Kdo není vnitřně připraven, nemůže jít ke světlu a pravdě

· Kdo se chce učit cestám Hospodinovým, nesmí si ze světa nic dělat

· Máme spěchat ke škole, kde učitelem je Duch svatý

· Život je příležitost, neustálá proměna

· Život je nejistota, proto k životu je třeba velké odvahy. Život je neustálý pohyb, nemá konce, je nekonečný

· Je nádherné, že život je nejistý, protože je možné objevovat, vynalézat

· Lidé, kteří žijí plně, nejsou ctižádostiví, protože jsou šťastní

· Touha získávat víc a víc je tu proto, že lidé nežijí plně, stále jim něco chybí

· Kdo hodně chce, tomu hodně schází

· Život musí být růst, nesmí to být jen pouhé stárnutí, zestárne i každé zvíře

· Růst v životě znamená vrůstat hlouběji sám do sebe

· Lidé, kteří nevědí, kdo jsou, snaží se někým stát – nepoznali ještě svoje vlastní  bytí, ale mají cíl stát se někým. Stát se někým je nemoc duše

· Vše, co děláš, by mělo být tvým vyjádřením. Dělej tvořivě, s plným vědomím a soustředěním, udělej z nejhoršího nejlepší. Každou chvilku můžeš proměnit na krásu, lásku, radost a oslavu života

· Nic ve vesmíru není malé ani velké – vše záleží jen na tvém měřítku

· Jestliže v tobě počne proudit vnitřní hudba, pak je to láska. Pocítíš najednou hluboké souznění, harmonii – už to není chaos, je to kosmos

· Noř se proto do lásky stále hlouběji, až narazíš na svou vnitřní hudbu – pak teprve začni

· Touha po lásce je touha po Bohu – láska je touha být sjednocen s celkem, prožívat jednotu. Zakořenit se v jednotě, v celku, lze jen ztrátou sebe sama, svého ega

· To, co nám zabraňuje v přístupu k veškeré moudrosti nacházející se uvnitř nás, je naše sobectví. Cestou z toho bludného kruhu je naše láska

· Bez lásky není život ani radost, jen prázdnota, nenaplněnost

· Láska sama o sobě je velmi cenná – to, co s láskou zažíváš, nesídlí v hlavě, ale v srdci. A srdce nepotřebuje důvod, účel ani cíl, jako to nepotřebuje ani láska

· Zevní smrtelný duch je astrální tělo, které podléhá planetárním vlivům a musí se po smrti rozpustit

· Duch rozumu je duše zevního člověka, manas, zčásti je smrtelná, neboť zevní rozum musí být úplně potřen

· Duch moudrosti může vystoupit nahoru do věčnosti, při čemž ducha rozumu, jenž patří zevnímu člověku, ponechává zde dole v dočasnosti, smrtelnosti

· Věčná duše vnitřního věčného člověka má nesmrtelného ducha věčného, který je zrozen z věčnosti a který z věčnosti sestoupil a proto také musí věčně žít. Tento věčný duch je ukryt ve smrtelném duchu času a sídlí v něm, ač smrtelný duch věčného nezná a nechápe

· Souhrn sil, které tvoří duši člověka, se neustále mění

· Při smrti fyzického těla máme jistotu, že se v tomto pozemském těle, které jsme opustili, již nikdy vrátit na Zemi nemůžeme

· Nepřišel jsem zničit tělo, ale spasit je tím, že je podřizuji duchu; neboť nemá být rozluky mezi tělem a duchem lidským. Bůh oběma stejně požehnal. Duch je králem těla. Duch nesmí zraňovat tělo a tělo nesmí překážet duchu

· Budeš-li hledat světlo tam, kde je, spatříš je; neboť v Bohu není ani stínu ani tajemství; stíny jsou jen v tobě a tajemství vznikají jen ze slabosti tvého ducha

· Idea souladu existuje v Bohu a bude se uskutečňovat na Zemi, jakmile jí lidé porozumí

· Žádné náboženství nemá monopol na duchovní prožitek – ten je umožněn všem

· Rozum omezený časem není světlem, ale tmou časem spoutanou; naslouchání rozumem je tmou, naslouchání srdcem je láskou a světlem

· Smysly našeho duchovního srdce nejsou omezeny časem a prostorem, nazírejme proto očima srdce

· Slova patří k fyzickému tělu – v duchu jsme přítomni světlem, tím měníme svoje kosmické vztahy na lásku a světlo

· Světlem svého srdce svítíme všem bytostem

· Přijali jsme úkol přeměnit se ze tmy ve světlo

· Duch lásky, se kterým jsme přišli do světa dvou polarit se učit, vede nás vnitřním hlasem, hlasem lásky, intuicí a inspirací, hlasem svědomí

· Přeměnit Tmu ve Světlo – pak budeme světelnou bytostí, tím, čím jsme byli před pádem do hmoty

· Průvodním jevem blížení se ke své božské podstatě je objevení se prudkého světla jako velkého příkonu čisté energie – tím se pročišťujeme a energizujeme

· Čím jemněji duše roste, tím menší je radost člověka z věcí hrubých a světských

· Nedovol, aby tě ovlivňovali pomíjející věci, žij ve věčnosti, nad časem a prostorem

· Pro málo výnosný úřad běžíme dlouhou cestu, ale pro věčný život mnozí sotva zvednou nohy z prachu země

· K mystériím nelze se dopracovat rozumem, nýbrž jenom citem, intuicí a mystickým zážitkem

· Světské věci odvracejí člověka vždy od pravdy, protože celý tento svět je vlastně jen klamem našich smyslů

· Bůh chce, abychom dávali všem z jeho darů, neboť vše, co máme, máme od Boha

· Dávej bez rozdílu všem potřebným a nerozvažuj, komu dáváš

· Ten, kdo zdarma dostal, musí také zdarma dávat dál

· Raduj se jen tehdy, když jsi učinil dobro

· Ti, kteří jsou zapleteni do mnohých světských záležitostí, mnoho hřeší, protože jsou zaujati svými věcmi a neslouží Bohu

· Božský rozum může v nás pracovat jen když jsme zahodili za sebe rozum světský

· Svět neviditelný lidskému zraku je mnohem důležitější, nežli celý vesmír hmotný

· V člověku je jedinou cennou věcí Duch, který v něm sídlí

· U Boha je naprostá rovnost lidí podle jejich vnitřní ceny, ne podle zevního postavení

· Kdo věří v boží moc, nemusí věřit v nic jiného; kdo má duši probuzenou, nepotřebuje žádné zevní důkazy

· Lidé v nemilosti boží jsou stiženi svou duchovní slepotou a hluchotou

· Kdo je v milosti boží, tomu jsou jeho hříchy odpuštěny

· Je mnohé, co víme, ale více je toho, co nevíme

· A místo, abys komukoli dal určitý slib čehokoli, řekni pouze: pokusím se. Neboť mohlo by se stát, že bys nemohl vykonat nějaký slib

· Pravdu miluje ten, kdo ji má v sobě, tak jako spravedlnost, dobrotu, lásku a krásu a vše ostatní

· Kdo je v bludu, káže zase jen blud, nemůže být jinak

· Kdo hledá, nalezne; ale pravdu musí hledat citem, ne rozumem, musí hledat uvnitř a ne venku

· Zatvrzelost srdce je vlastně lpěním na zevním já

· Spravedlnost je moudrost a pravda v jednom a témže, je to největší ctnost, neboť je vedena silou, která je hybnou pákou všeho života, totiž láskou k pravdě. Kdo hledá pravdu, miluje ji, ale nesmí při tom pohlížet ani vlevo ani vpravo, nýbrž jedině před sebe

· Pravda má ve světě vždy mnoho nepřátel a tak i ten, kdo ji hlásá

· Všichni jsme na stejných seznamech a týž zápas je připraven pro nás pro všechny

· To, o čem nemáme vědomí, pro nás neexistuje

· S čistým člověkem budeš čist, s vyvoleným vyvolen, ale se zvráceným člověkem budeš zvrácen i ty

· Člověk, který vyhledává lidi duchovní, je sám duchovní a kdo vyhledává lidi světské je světský. Ale mnoho pomůže i světskému člověku, když chodí do shromáždění lidí duchovních, protože síla, která z nich proudí na všechny, posílí i jeho

· Vždy jen záleží na tom, co do života vkládáš, nikoli na tom, co od něj dostáváš; vždy dostaneš jen to, co jsi dal, vnější je jen odrazem vnitřního

· Cvičme se v malých skutcích, když k vyšším nám schází síla

· Nemáme se chlubit svými dobrými skutky, protože je prostě dělat musíme

· Lépe je slučovat pokoru s menším poznáním, než mít velké poklady vědecké sloučené s marnou samolibostí

· Známe jenom dějiny zvířete, když mluvíme o vývoji člověka na Zemi

· Mystika je boj mezi naší zvířecí a andělskou přirozeností; nesnižuj se ke zvířeti a drž svoje spoutané pudy silnou rukou

· Mystická cesta vyžaduje rozvinutý cit, nikoli rozum

· Vnitřní mír lze najít jedině pokorou a ztišením myšlenek

· S Tebou chci být raději chudý, než bez Tebe bohatý

· Důkaz o duchovním nalezne každý pouze v sobě samém

· Veliké věci vyžadují veliké odvahy a víry

· Dokud jsi nevisel na kříži, nemůžeš vstát z mrtvých

· Dokud neuvěříš, nemůže tě vést přes suché moře svítící oblak

· Neznáš dosud bohatství, které v sobě ukrývají dálavy tvé duše; tvá duše je nezměrná říše, je jako živý oblak vytvořený z myriád bytostí a věz, že ty se máš stát jejich pánem a Mistrem; dokud v tobě nepoznají svého spravedlivého vládce, budeš jejich otrokem; dokud si je nespojil jedinou vůlí, nenalezneš ve své duši klidu, který jedině může přivodit rozkvět posvátného lotosu

· Hlouběji a hlouběji se budeš nořit do tajemství své duše a čím víc budeš poznávat, tím víc budeš tušit hory skrytého

· Ve tvém životě se objeví věci, které bys ještě dnes považoval za nemožné, budeš odhalovat dosud ani netušenou říši zázraků

· Pečlivě střez své zážitky a tvoje vděčnost a pokora a touha po pravdě ti přivodí zážitky další

· Všichni ti, kteří před tebou kráčeli touto cestou, tě vedou; také ono museli projít veškerým nebezpečím, ani jedinému z nich nebyla cesta snadnější než tobě; dospěli dřív do cíle svých námah a ze země zaslíbené ti posílají pomoc a sílu; aniž se sami ukáží, vnitřním slovem ti sdělí svoje nauky a pomoc svým vnitřním působením

· Sebe a svého Boha nalezneš jenom ve svém vnitřním Já

· Varuj se všeho, co by ublížilo a škodilo tobě nebo jiným

· Střez se každé nelaskavé myšlenky; nemůžeš-li myslet na někoho s láskou, nemysli raději na něho vůbec anebo pros o milost odpuštění

· Miluj sebe sama – když nemiluješ sebe, málo prospěješ bližnímu svému, když ho nemiluješ jako sebe sama

· Jdi svou vlastní cestou a nech kráčet také každého jeho vlastní cestou; jdi v radostném tichu k sobě samému

· Cesta k sobě je cestou k Bohu, neboť nikdy nemůžeš dospět ke svému Bohu, než sám v sobě

· V tom, co nazýváme stvořením působí síly přírody často nevědomě, chaoticky, teprve v člověku probouzejí se ve vědomém bytí jako nejvyšší účinky sil, pokud se týká moudrosti, dobroty, lásky, smyslu pro krásu, spravedlnost, harmonii

· Teprve ve vědomém bytí lze nalézt vědomí božské

· Dokud se tvůj Bůh v tobě nezrodí a ty v něm, nenalezneš Ho nikde

· Nejsi Bohem, avšak v tobě jedině na této Zemi se může tvůj Bůh projevit; pak jsi spojen se svým Bohem jako je spojeno Slovo a jeho smysl a nic tě už nebude moci odloučit od tvého Boha

· Bůh je podmínkou vesmíru a vesmír podmiňuje zase Boha; Bůh se věčně vytváří chaosem elementálů; to, co je již zde ze sebe sama, bez začátku a bez konce, věčný život od Chaosu k Božství, aneb Bytí ze sebe sama, ono Perpetum mobile, které hledali mudrci i blázni, je již dávno zde; síly vesmíru jsou příčinami všech účinků; jsoucnost ze sebe je Duchem, který v sobě vše obsahuje

· Ničeho není méně třeba, než hledat Boha venku, ve světě; hleď v sobě vše připravit, aby se tvůj Bůh mohl v tobě projevit

· Advent, doba přípravy, buď ve tvé duši, neboť hle, jsi Betlémem a v tobě se má objevit král, Spasitel

· Ti, kteří jsou povoláni vést druhé, nebudou nikdy jiné nutit, aby se svěřili jejich vedení

· Probudit spícího z duchovního spánku není ve tvé moci – až nastane hodina jeho probuzení blízká, tu tě sám požádá o poučení, pak teprve můžeš mu je dát

· Jsi Bohem, který se neustále reformuje, to je tvůj příspěvek univerzálnímu procesu; už tím, že na sebe bereš hmotnou formu, přispíváš ke společnému dobru

· Živý Bůh může se narodit jenom v duších probuzených; žádný zevní Bůh tě nemůže od ničeho nikdy osvobodit

· Člověk vyjadřuje Boha na takové úrovni, jakou si zvolí – vše je realizací boží podstaty

· Lidské zrození je vzácnou výsadou ve vesmíru; máš-li je a nenamáháš se dosáhnout Boha, tu jsi velmi nešťasten, neboť tvoje zrození lidské bude nadarmo

· Která duše lidská se zrodila v člověku, ta má možnost a nárok a povinnost jít cestou mystickou a poznat Boha – kdežto v jiných říších je to nemožné

· Duchovní poznání všech je jen otázkou času

· Co je pravda o makrokosmu, je také pravda o mikrokosmu

· Závoj Mája, totiž nevědomost, visí před člověkem a zakrývá mu vidění Boha; strhni závoj nevědomosti a hle, zde je On. Překročit pouta Máji je těžkým úkolem, ale ne nemožným

· Pokud máš myšlenku Boha v sobě – Bůh je nejvyšším ideálem lidského života – nedotkne se tě hřích

· Jestliže jsi na své cestě hluboko padl, pak se co nejrychleji zvedni a zapomeň, žes upadl

· Kdo myslí neustále jen na svoje chyby a poklesky, vytváří si tím jen ovzduší chyb a poklesků, to doslova vdechuje a otravuje se jím k novým chybám; mysleme jen na minulost a budoucnost takovou, která v nás probouzí pocity plné radosti a naděje, tím se zbavíme nejsnadněji myšlenek tísnivých a otravných

· Kdo nač myslí, jako magnetem si právě tím přitahuje to, nač myslí, co si přeje nebo čeho se obává

· Lítost po pádu je bez užitku, zvedni se, přijmi poučení a jdi dál za pravdou

· Po cestě kupředu kráčí jistěji ten, kdo má v sobě sílu ke zvednutí se po pádu, nežli ten, kdo v obavě a strachu chce se vyhnout každému klopýtnutí

· Všude tam, kde jsi opravdu činným, budeš padat i do chyb i hříchů i proti své vůli; zapomeň na prach a špínu cesty, mysli jen na dílo, které máš z vlastního života vytvořit v nejvyšší kráse

· Na své cestě má být člověk činným a má působit, kdekoliv shledává k činu sílu a dar

· Jdi dále cestou lásky beze vší bázně a nedej se vyrušovat na cestě svými chybami, jimž se stejně nikdy nelze zcela vyhnout

· Strach je největší překážkou každého úspěchu

· Se svatými budeš svatý, se zkaženými zkažený; kdo jde k Bohu s celým svým srdcem, nemá se čeho bát

· Vzdej se veškeré touhy po světě, je to místo velmi nesvaté

· Rozumování je slepá ulička

· Nehledej nikdy chyby u druhých, ani je nekritizuj, takový zvyk je nejvýš škodlivý dobru vlastnímu

· Vypěstuj si zvyk dívat se na dobré stránky druhého člověka, chválit ho, tím je posiluješ

· Není nic tak škodlivého pro cestu duchovní, jako hovět světským klepům; při takovém zbytečném mluvení nejen že duše ztrácí vyšší sklony a ušlechtilé touhy, ale to také způsobí zapomínání na Boha, který je nejvyšším ideálem lidského snažení

· Nedej se sklíčit, shoď ze sebe zoufalství, zklamání i pochybnost, ale nečiň ústupky; měj nekonečnou trpělivost, vytrvalost a sílu jít dál; mystik nesmí být povahy měkké, nýbrž ohnivé a bojovné (rytíři svatého grálu), jenomže nebojuje proti jiným, nýbrž sám proti sobě; tací jsou pravými rytíři Ducha a bojovníky božími

· Bůh nezahazuje žádnou duši, když se sama nezahodila; každá duše je sama sobě soudem

· Musíš najít učitele v sobě, ve svém duchovním Já

· Na Cestě se máme stát vnitřními učiteli (znalost, poznání), léčiteli (láska) a knězi (víra)

· Na Zemi je zóna svobodné vůle – z Bible Korintským: všechno je povoleno, jen ne vše prospívá nám

· Vše se dá napravit, dát tomu lásku, harmonii všeho se vším, pak máme i směr

· Svědomí vyvěrá z největší čistoty, co člověk má, je to naše pojistka

· Úrovně nad 3. čakrou jsou duchovní, bezpečné; do duchovního srdce byl vložen dar

· Období Starého zákona už skončilo: zub za zub, oko za oko a platí Nový zákon: miluj bližního svého jako sebe samého, miluj Boha nade všecko a miluj i nepřítele svého, neboť láska vše přemáhá

· Nejprve se musíme naučit milovat svoje nitro, pak můžeme skutečně milovat druhé

· Pokud člověk není vnitřně naplněný láskou, bude lásku očekávat od druhých a bude rozčarován, neboť ve světě jí není; nejprve musíš lásku dát, abys ji mohl dostat

· Být sám sebou znamená přijmout se takový, jaký jsem

· Hledej ve všem jednoduchost, neboť geniální je jednoduché, hledej synchronii a analogii

· Ve vesmíru se nic neděje náhodně, spontánně, vše je v souvislostech

· Naším kosmickým tělem je celý vesmír

· Přišli jsme do dvoupolaritního světa se učit; duchovní srdce nás vede bezpečně vnitřním hlasem lásky, intuicí

· Tak, jak se lidé chovají k nám, chovali jsme se my k nim v dřívějších inkarnacích

· Osud nám vrací dřívější vztahy, jsou to naše dluhy z minula

· Lidský život je nejobtížnějším ročníkem školy, kráčí se po stupních, existuje mnoho úrovní pravdy

· Iluzi opustíš, jakmile pochopíš, co jsi se sem vlastně přišel naučit

· Naše planeta a její ekologie prochází mnohem hlubší transformací, než můžeme v současnosti zaznamenat

· Srdce zná duši lépe, než jak ji zná mysl; dej proto přednost svému srdci a intuici před hodnotící, polarizující a diskriminující myslí

· Je čas mluvení a čas slyšení; kdo hodně mluví, neslyší

· Každý má v sobě temno a je třeba ho prosvítit

· Člověk musí zapustit kotvu, tj. naději, z ní vyrůstá láska; jakmile nemám lásku, nemám ani víru

· 99 % lidí má problémy jenom proto, že se nemá rádo – mám se rád, uvědomuji si svou božskost, vyzařuji ji a tím pádem jsem všeláska, pokorná a přijímající

· Trpělivost je, že vím, že všechno chce svůj čas

· Dávej lásku bez očekávání něčeho, pokora je ochota pracovat pro jiné

· Čas a prostor existují jen na zemském povrchu; když jej opouštíme, opouštíme i tato omezení

· Tvary a tělesnost se mění a střídají, hmota je recyklována, ale bytí existuje stejně jako energie

· Při umírání měníme frekvenci – přepínáme na život v jiné vlnové délce

· Z Boha jsme přišli a k Bohu se zase vrátíme – život není nic jiného, než postup k onomu vědomí, jež je Bohem

· V lásce je tajemství božské jednoty; láska spojuje stupně vyšší s nižšími, láska pozvedá každou věc tam, kde vše je Jednotou

· Věříme těm, které milujeme a těm, o nichž víme, že milují nás: proto také jsem dal víře za základ nekonečnou lásku

· Dokud církev vládla láskou, vítězila vírou

· Veliký rozum bez lásky je mrtvým okem, lampou studenou a vyhaslou

· Když sobectví vášní zvířecích způsobila úpadek lidské filozofie, zachránil jsem svět vírou, protože víra je filozofií lásky

· Jakmile člověk začne vědomě dodržovat Desatero, je to znamením, že je na cestě návratu

· Čisté svědomí je víc jak tělesné zdraví; bezectní mají neklidné svědomí

· Jak v malém, tak ve velkém – jako má každý člověk svého anděla strážného či doprovodného, tak i každý národ, kontinent, planeta, sluneční soustava, galaxie atd., má svého duchovního strážce

· Mája je všeobecný klam nebo závoj přírody, který zakrývá před člověkem pravdu, dokud nepozná sám sebe

· Morálka, která se neopírá o nejvyšší cíle člověka, bude jen prospěchářská a nedokonalá

· Člověk je tvořen svou vírou, jak věří, takový je

· Největším dobrem je žit podle přírody

· Umíme dávat, když chceme, ale umíme dávat, když je třeba?

· Kde je víra, tam je i cesta

· Ještě víc jak zdraví je čisté svědomí

· Příležitost přichází v každém okamžiku života

· Člověk bez lásky a bez víry je jak studna bez vody

· Osud splácí jinak, než si lidé myslí; člověk jen tak myslí, ale Stvořitel vše řídí

· Je-li manželství svaté, i potomstvo bude svaté

· Duše je tělu tím, čím nebe Zemi

· Jak můžeš přemýšlet o stínu smrti bez světla modlitby?

· Smrt hmotného těla je vždy krokem ke sklizni života; každý sklízí plody své zahrady

· Nelze sloužit Bohu a zároveň Mamonu, nelze respektovat vlastnictví, pokud jeho původem není poctivá práce a pravidlem společnosti solidarita a bratrství

· Lidstvo má jen jedno tělo a jednu duši, která žije všude, kde se pracuje a trpí

· Žij pro ty, které miluješ a miluj ty, kteří žijí

· To, co zmnožuje lásku, zmnožuje štěstí

· Myšlenka a láska nikdy neumírají a ti, o kterých se domníváte, že jsou mrtví, žijí víc než vy, neboť dále myslí a milují

· Počátkem všech pokušení je nestálost mysli a malá důvěra v Boha

· Pokušení je ale člověku k užitku, protože ho vede k pokoře a je jím poučován a očišťován

· Kdo zabíjí, sebe zabíjí

· Zákon odsuzuje, láska odpouští; zákon je nezměnitelný, láska je nad zákonem

· Bůh vykonává svou spravedlnost pomocí přírody a svoje milosrdenství pomocí vyvolených

· Spravedlnost lidská je jen cepem, který udeří, aby trestal, nikoli, aby léčil. Jednou bude trest odstraněn mravní hygienou; zločinci budou pokládáni za nemocné a podřízeni ošetření stejně jako šílenci

· Chcete-li, aby vražda byla zločinem, nechtějte, aby byla někdy právem

· Nekonečno vykonávajíc svou moc nad konečnem musí nutně trestat aby opravovalo, nikoli aby se mstilo

· Kdo je nepoctivý ve věcech světských, nemůže být poctivým ve věcech duchovních

· Kdo je v poutech tohoto světa, ať jsou to peníze anebo náruživosti nebo cokoli jiného, též úporná a usilovná práce vědecká, nemůže vniknout do říše Ducha

· Pohoršení a zlo musí být na světě, ale běda lidem, skrze něž přichází

· Milost boží je dar věčný

· Prožíváš tu část jsoucna, o které přemýšlíš; o čem přemýšlíš, to se projeví ve tvé realitě

· Zastavováním myšlenek a soustřeďováním se na vnitřní božství ubíjíme svoje zevní já

· Pocity jsou jazykem duše; smyslem komunikace je sdělovat pravdu

· Naše štěstí závisí na našem vnitřním postoji k vnějším okolnostem, nežli na okolnostech samotných; nic se ale neděje náhodně, vše má svůj vnitřní smysl

· Mistr je ten, kdo vždy souhlasí s výsledky, ať jsou nepříznivé, protože ví, že na nějaké úrovni vědomí je musel chtít; proto nic neodsuzuje, neboť co odsuzuje, vlastně udržuje. Ví, že když se mu nelíbí, co vytvořil, může to změnit. Pokora je přijetí osudu

· Nech se vést láskou při jakémkoli rozhodování a najdeš klid

· Správným myšlením můžeš vytvořit jiný prožitek svého bytí

· Vděčnost je stav bytí, který mi oznamuje, že už mám to, co si myslím, že potřebuji. Proto máme děkovat Bohu – ještě než požádáš, vyslyším tě

· Milovat Boha znamená milovat celé stvoření; láska k Bohu zahrnuje lásku k lidstvu a k celé přírodě

· Náboženství je láska, soulad, prostota

· Boží vůle je vše, co se s člověkem děje a vše, co ho potkává (zákon karmy), pokud si to nepřivodil vlastní vůlí

· Počátek teologie je počátkem světla člověka. Písmo je pro ty, kteří mají kořeny ve světle člověka. Proto se učte a pátrejte ve všem, z čeho se dá učit a dozvídat

· Co nazýváme smrtí, je pouze odpadnutí ducha od starého těla. Duch je síla a tajemství, je to neustále působící a měnící se síla, která je za všemi věcmi a která v jistém smyslu tvoří veškeré formy hmoty

· Vždy, kdy jde o život, má člověk schopnost čerpat sílu ze všehomíra, ta síla dává jistotu, je důležitější, nežli bankovní konto

· Kdo vidí jasně ve tmě?

· Duchovní svět představuje skutečné herce; fyzický svět lze přirovnat ke stínům vrhaným na oponu herci, kteří jsou za ní. Náš svět je projekcí, proto tedy je zdánlivým obrazem neviditelných sil, které jedině jsou za skutečností. Svět duchovní je sférou příčin, svět hmotný je sférou následků

· Maja neznamená iluzi v tom smyslu, že pomíjivé neexistuje; spíše pomíjivé, ač skutečné, netvoří pravdivou realitu

· Dar léčení je darem duchovním

· Jsou dva druhy lékařů – jedni ošetřují nemoc pacientů, druzí ošetřují jejich těla; jedni udržují na živu nemoc, druzí tělo

· Pomáháme-li, tak vždy skrytě a nenápadně

· Jediná autorita je božská prozřetelnost

· Předáváme vědomosti jen na úrovni přijímajícího a těm, kdo si toho žádají

· Jakmile nemám lásku, nemám ani víru. V co člověk věří, tím je. Člověk bez lásky a bez víry je jako studna bez vody

· Kristus shlíží vždycky více na naši lásku nežli na naše skutky

· Lidé budou postupně poznávat, že zápasem proti pravdě nic nezískají, naopak ztratí

· Veškeré naše skutky jsou měřeny podle našeho úmyslu

· Je dvojí druh dobra: původní, který je nevinností a získané, které je ctností

· Duchovní vidění děje se prostřednictvím ducha víry, který s rozumem věčného Ducha se spojuje, osvěcuje ho, sídlí v něm a věčné duši vše odhaluje

· Také Bůh je duch, ale nejvyšší a nejčistší formou Ducha

· Duchovní oko bylo zavřeno pádem člověka

· Celý vesmír je vlastně projevené božství a protože činnost Boha se projevuje myšlenkou a protože i myšlenka lidská je činností boží, proto je nejvyšší silou na světě. Větší duchovnost znamená větší sílu Ducha

· V člověku se božství projevuje myšlenkami a představami a proto i člověk má tvůrčí moc

· Podle Kabaly má vesmír podobu lidskou a člověk má podobu vesmíru, tudíž ve svém nitru ukrývá vše, co je ve vesmíru; na tomto základě spočívá cela řada duchovních odvětví, zejména astrologie

· Anděl, který má probudit svět, je anděl inteligence. Anděl, který má spasit svět, je anděl lásky

· Co může lidstvo zachránit, je tato Pravda: všichni jsme součástí jednoho celku. Žádný národ, žádná rasa, žádné náboženství, žádná filozofie, ekonomika, politická strana není lepší, nadřazená, jedině pravdivá. Takové myšlení vždy vedlo k zabíjení jednoho druhým a k ospravedlňování toho. Chovej se ke všem lidem, jako by byli součástí tebe. A zacházej tak se všemi zvířaty a vůbec s celou přírodou živou i neživou, se všemi věcmi, neboť to vše se vyvíjí. Život je věčný, je to proces, vývoj, změna

· Je rozdíl mezi láskou jako stavem bytí a láskou jako vztahem; stane-li se z lásky vztah, přijde očekávání, požadavky, boj o moc – v každém vztahu se stane jeden žalářníkem, druhý vězněm

· Láska je stav bytí: prostě milujete, nesnažíte se utvořit vztah. Láska nic nevyžaduje, je prostě sdílena a sdílení je odměnou. Láska bude vyzařovat a nebude nikoho věznit

· Nezamilovávej se, prostě miluj lidi takové, jací jsou, ne jaké bys je chtěl mít

· Láska může existovat ve dvou dimenzích: horizontálně v dimenzi času a vertikálně v rozměru věčnosti. Nic nemůže být věčné v čase. Dříve bývala na prvním místě vertikála, proto bývala dříve láska stálá

· To, co je věčné, po čem touží srdce, to je touha po Bohu – Bůh je láska – srdce touží po věčnosti. Rozum zná jen lásku v čase – čím víc rozumu, tím méně lásky!

· Čím je lidstvo inteligentnější, tím víc se z lásky stává krátkodobá záležitost

· Dimenzi svého bytí změníš jen zvnitřněním – z horizontály přejdeš ve vertikálu

· Přemýšlení ničí cítění – člověk posedlý přemýšlením zapomíná, že má srdce

· Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme. Rozumování je slepá ulička

· Když nenasloucháš citu, cit počne vyhasínat

· Když lidé žijí hlavou a zapomínají na srdce, pak nemohou poznat pravou lásku

· Buď ničím – nicota je zdrojem všeho; když jsi naplněn egem, láska mizí

· Předpokládá se, že člověk bude křesťanem, hinduistou či muslimem – nepředpokládá se, že bude sám sebou, je mu dovoleno jen být součástí davu

· Lidé jsou nejzasším článkem evoluce – lidé byli vším a stopy toho nosí ve svém podvědomí. Každý jedinec je malým světem – mikrokosmos obsahuje v sobě i makrokosmos

· Člověk má v sobě dvojí přirozenost: tělo a ducha; proto kdo sám sebe pozná, pozná také všechny ostatní tvory, neboť všichni ostatní tvorové jsou buďto tělo nebo duch

· Duch, který je shora, je pokorný a tichý

· Nic nám neschází tak, jako pravá víra. Rozum je omezený, ale víra je všemohoucí

· Bůh se nikdy nedal a také se nedá do cizí vůle – dává se jen do vůle vlastní

· Člověk pokorný a Bůh nejsou dva, ale jeden

· Nejpodstatnější vlastností Boha je dávat – svou pokorou činím se pro jeho dary přístupným

· Bůh je duch a proto se máme modlit v duchu a v pravdě

· Lidský duch se vtělil do zvířecího těla a člověk se musí naučit ovládat tělo i duši – vývoj člověka probíhá od zvířete v božství

· Síly Přírody jsou síly Stvořitele

· Život je nástroj, jímž Bůh mění myšlenky ve zkušenost

· Zápas o duši Faustovu není jen symbolem, ale pravdou a každý z nás je takovým Faustem, který se nakonec stává kořistí Světla nebo Tmy

· Bytosti Tmy se snaží pozdržet světlo Pravdy pokud jen to jde a všemi prostředky

· Koho Boží duch neosvítil, ten zůstává v temnotě

· Kdo odmítá existenci věcí nadracionálních, nemůže je ani registrovat, nevíra mu uzavřela vstup do této oblasti

· Neselhal jsi lidem, ale Bohu

· Ve všech životech je třeba podniknout boje, volby a rozhodnutí

· Pokrok neděje se stejnoměrně, ale v pravidelných obdobích; v řadě cyklů vyvine lidstvo své schopnosti intelektuální i spirituální

· Vědění je trvale přítomno, ale jedinec se musí vyvíjet tak, aby je mohl poznat; Bůh rozdává světlo své moudrosti zároveň s odpovědností